Ing. Drda: Je příčinou takovýchto povodní zdevastovaný půdní fond? Domníváte se, že s tímto problémem budou povolaná místa něco dělat, popřípadě zda na tato místa můžete nějak tlačit?
To není otázka na hasiče pane inženýre. My se zabýváme záchranou ohrožených lidí, tedy následky mimořádných událostí. Co se týká půdního fondu, tak je to spíš otázka na odborníky na životní prostředí.
Jana Brýšková: Kolik bylo při povodních nasazeno celkem jednotek HZS a z kterých míst? Jak jsou koordinováni. Předpokládám, že se na místo sjeli profesionálové i dobrovolnicí jak z míst, kde podobnou zkušeností už prošli, tak i lidé, které u povodní zasahovali poprvé. Musí projít nějakým speciálním výcvikem nebo jsou na podobné události připravování v rámci běžného výcviku?
Počty jednotek a jejich techniky se měnily každý den. Pro představu třeba v úterý 10. srpna bylo nasazeno 961 hasičů a 153 zásahových vozidel. Aby se takový velký počet lidí dal uřídit, rozdělili jsme si zasažené území do sektorů a sektory ještě na úseky. Každá část pak měla svého velitele.
V nejobtížnějších místech jsme nasadili kolegy ze Středočeského kraje, kteří měli za sebou už tři povodně a tedy měli potřebné zkušenosti. Co se týká běžného výcviku, tak i povodně jsou jedno z témat odborné přípravy, kterou musí hasiči projít.
Jiří Doubrava: Zajímalo by mě, zda příslušníci HZS procházejí i zdravotnickým výcvikem v případě, že sjou při zásahu první. Ať už se jedná o povodně, ale napříkald i dopravní nehody, při nichž zasahujete?
Ano, předlékařská pomoc je jedno z pravidelných témat odborné přípravy. Každý hasič musí umět zajistit základní životní funkce člověka do příjezdu Zdravotnické záchranné služby.
close
zoom_in
Zuzana Lampíková: Co pro Vás osobně bylo během zásahů nejtežší a s čím neobvyklým, mimořádným jste se setkali, co jste si vůbec nedovedli představit?
Pro mě osobně je nejtěžší vyrovnat se s tím když se něco stane někomu z mých kolegů. Samozřejmě nejsme všichni nejlepší kamarádi, ale hasiči mají k sobě blízko. V našem kraji to byly především dynamické účinky povodně.
Gustav Hromádka: Kolik peněz IZS zatím vynaložil na pomoc zatopeným oblastem a kolik nejspíš ještě vynaloží?
Je těžké odpovědět. Do Integrovaného záchranného systému patří základní složky, tedy HZS ČR a jednotky požární ochrany zařazené do systému plošného pokrytí kraje, Policie ČR a Zdravotnická záchranná služba. Pak jsou tu ještě ostatní složky jako je Armáda ČR, Městské policie, komunální služby, … Náklady teď všichni teprve dávají dohromady. V konečné součtu to budou nejspíš stovky milionů korun.
Petr Malchov: Myslím, že jste odvedli při povodních spoustu skvělé práce, ale ze samotných menších obcí se objevily názory, že někde byla pomoc nekoordinovaná, že hlavouni od stolu rozhodovali a přitom vůbec neznali situaci. Co vy na to?
Při takhle rozsáhlé mimořádné události nemá dokonalý přehled nikdo. To je vidět jen ve filmech. Přijedete na místo, nemáte vůbec žádné informace a musíte se rozhodnout teď hned a dobře. Hasiči takové situace trénují, ale při každém i malém zásahu není na začátku dokonalá organizace.
Co se týká povodní, tak je to o to horší, že na řadě míst vypadne telefonní spojení. I šéfové rozhodují jen na základě informací, které dostanou. Co se týká nás z HZS, tak jsme byli v terénu každý den. Od stolu by se to zvládnout opravdu nedalo.
Roman Havlík: Zaslechl jsem ve zprávách, že jste při zásahu použivali speciální techniku, včetně mobilního velitelského stanoviště. O co přesně šlo, jakým vybavením disponuje a v jakých situacích se nasazuje?
Mobilní velitelské stanoviště je kontejner, který má vlastní zdroj energie a jsou v něm soustředěny komunikační prostředky: digitální i analogová radiostanice a telefon. Je v něm místo pro jednání štábu velitele zásahu, lze pořizovat audio záznam veškerého radio a telefonního provozu.
Jsou zde i mapové podklady daného území, databáze nebezpečných látek a zpracované taktické postupy pro řešení mimořádných událostí . Nasazuje se v místech, kde je nutno řešit rozsáhlou mimořádnou událost a řídit a evidovat značné množství sil a prostředků složek Integrovaného záchranného systému.
Renata Novotná: Slyšela jsem, že při povodních byli vyplaveni i samotní hasiči z dotčených obcí. Můžete se k tomu vrátit? A musí se vaši lidé nebo i dobrovolní hasiči podřídit v takových situacích, kdy jim voda samotným bere domovy a ohrožuje rodiny, podrobit rozkazu nebo je to součást jejich profesní cti? Děkuji za odpověď a hlavně za skvělou práci, kterou hasiči v krizových dnech odváděli!
Vyplavených hasičů je hodně. Dobrovolných i profesionálů. Mých kolegů od HZS Libereckého kraje je 14. Tedy těch, o kterých víme. Oni sami o tom ze začátku nechtěli moc mluvit.
Většina šla zasahovat a zachraňovala ohrožené lidi a jejich majetky. Když se vrátili domů, tak v některých případech neměli nic. Když jsem si jich ptal jak jim můžeme pomoci, tak mi řekli, že v jejich okolí jsou na tom všichni stejně a že to zvládnou sami. Nikdo z nich beřešil, zda má nebo nemá jít zasahovat. Vážím si jich za to.
close
zoom_in
Eva Zajíčková: Zajímalo by mě, kdo bude vyklízet zanešené koryto v Chotyni. Je to ve Vaší komepetenci? Na koho se obrátit?
Zanešené koryto řeky řeší správce toku. Obvykle je to povodí, v našem případě povodí Labe.
Miluše Novotná: Jak se vám ho daří skloubit s osobním životem? Můžete prozradit, kde čerpáte sílu a energii?
Můj osobní život je dost jednoduchý. Většinu času trávím v práci. Ve zbytku se snažím věnovat svým dvěma dětem. Moc dobrý otec nejsem, protože s nimi bývám mnohem méně než by si zasloužily. Jinak se snažím hrát na kytaru. Sice mizerně, ale baví mě to.
Klára Vojtová: Jaké čtete knihy?
Teď zrovna metodické listy Bojového řádu :-) Čtu cokoli, co má dobrý příběh.
