Povadlé karafiáty, chlebíčky s vlašákem a alkohol na rozjíždějící se podnikové party, i tak by se dal popsat zkostnatělý pohled Čechů na Mezinárodní den žen. Někteří jej slaví, jiní jej z kalendáře natrvalo vytěsnili.

Trochu historie

V březnu roku 1857 stávkovaly americké ženy z textilních továren za zlepšení pracovních podmínek. Další stávkou spojenou s tímto svátkem byla stávka švadlen v New Yorku v roce 1908. Ženy požadovaly zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí. Ještě téhož roku, v květnu 1908, rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen připadne na poslední únorovou neděli. O dva roky později navrhla Němka Clara Zetkinová na konferenci socialistických organizací v Kodani zavedení Mezinárodního dne žen jako připomínky demonstrací švadlen v USA.

V roce 1911 se poprvé slavil MDŽ v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Ženy s podporou mužů požadovaly na rozsáhlých demonstracích volební právo a konec diskriminace v zaměstnání.

KARAFIÁT je RETRO. Někteří ho kupují z nostalgie, jiní z recese. Někdo ho nahradí růží nebo jarními petrklíči.

Ruské ženy si MDŽ poprvé připomněly v roce 1913. V následujícím roce se po celém světě konaly v období kolem 8. března demonstrace proti válce. V únoru 1917 v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem „Chléb a mír". Týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda schválila i volební právo žen. Demonstrace se konala 23. února, což připadá na 8. března kalendáře gregoriánského.

V roce 1960 se v rámci oslav 50. výročí MDŽ setkalo na konferenci v Kodani 729 delegátek ze 73 zemí a přijaly deklaraci o podpoře politických, ekonomických a sociálních práv žen. OSN oficiálně uznala MDŽ v roce 1975. Osmý březen je každoročně výrazně připomínán v Evropské unii. Mimochodem, MDŽ připomíná třeba i Madelaine Albrightová ve svých pamětech. V několika posledních letech je MDŽ připomínán ve světě heslem „Invest in Caring not Killing" (Investujte do pečování, ne do zabíjení).

Jak se slavil v Československu?

Mezinárodní den žen býval v komunistickém Československu dnem plným pompézních oslav. „Pracoval jsem tehdy v Ostroji v Opavě a do závodního rozhlasu recitoval 8. března ženám k MDŽ báseň," usmívá se pan Václav, který na otázku, co se mu vybaví, když se řekne MDŽ, nostalgicky zavzpomínal.

Po roce 1989 byl naopak 8. březen vytěsněn z kalendářů i z obecného povědomí a nahrazen Dnem matek. Poslanci vrátili MDŽ zpět takzvaně do hry na podzim roku 2003, kdy schválili novelu zákona o svátcích. Horní komora Parlamentu ČR se však velkou většinou postavila proti. Poslanecká sněmovna ale v únoru 2004 veto Senátu přehlasovala, a 8. březen tak byl zapsán do kalendáře jako významný den.

Jak se slaví dnes?

Někdo MDŽ slaví dodnes, někdo jej neslavil nikdy. Ale každou ženu potěší jarní květina. „Tento svátek mám spojený s delegací soudruhů z vedení a froté ručníky, ale i jarní kytičkou, kterou jsme nosili mamince a babičce," říká pětapadesátiletá Jana Veselá z Liberce. „U každého svátku záleží, jak se pojme zda jako povinnost, nebo milá příležitost," dodává její manžel.

Mezinárodní den žen se slaví pořád, i když příležitostí darovat květinu přibylo se svatým Valentýnem nebo Dnem matek. Lidé na tento svátek pořád slyší. I když je to třeba i z recese. „Zájem je určitě znát, každoročně. Speciálně pro tento den objednáváme červené karafiáty. Je to zkrátka taková retro kytka," shodují se Romana Růžičková a Věra Matěchová z obchodu Květiny dopřejte si radost v Liberci.