Jinde mají ale tradici masopustního průvodu nepřetrženou, jako tomu je i v malé vesničce Smržov u Českého Dubu, kde jej pořádají už více než sto let zdejší dobrovolní hasiči. „Jak to bylo předtím, nevím, ale myslím, že se tady masopust slaví už od dávných věků. Hasiči jej pořádají od roku 1904,“ vysvětlila starostka SDH Smržov Jaroslava Vaňková s tím, že obyvatelé vesnice se na něj každoročně těší.

„Je to hezký zážitek. Sejdeme se vždy ráno v hospodě, tam se namalujeme a vyrazíme. Jde s námi amatérská kapela s trubkou, harmonikou, kytarou. U každého domu se zazpívá písnička, hospodář pohostí panákem, hospodyně nějakým dobrým jídlem,“ popsala Vaňková a připomněla, že letos se masopust ve Smržově koná v sobotu 22. února.

Ten samý den se masopustní veselí odehraje i o pár kilometrů dál v Trávníčku. Do něj se masopust vrátil před pěti lety a na svědomí ho má zdejší spolek Dubáci, který se pokouší o obnovu památek a tradic v Podještědí. Kromě „povinného“ průvodu masek, do kterého se zapojuje i folklorní soubor Horačky, zde každý rok přijíždí skupina studentů etnologie.

Prohlédněte si masopustní veselí 

„Přijedou s nějakým programem, připraví si například divadelní představení. Sejde se zde tak pestrá skupina lidí, a tak to má o masopustu být,“ sdělil předseda spolku Dubáci a historik Jan Havelka. Podle něj patří masopust právem mezi nejoblíbenější svátky. „Dnes už se samozřejmě neslaví konec půstu, ale je to o setkání lidí, zábavě. Určitě ve společnosti tento prvek chyběl,“ vysvětlil, proč se masopusty začaly po letech skomírání na vesnicích obnovovat.

Masopust patřil do přechodného období mezi zimou a jarem. Začínal po svátku Tří králů a končil Popeleční středou, která zahajuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Svátek masopustu je doložený už od 13. století, kdy se konaly zabíjačky, vepřové hody nebo zábavy.