Jako o jedné z nejvýznamnějších památek v Liberci hovoří odborníci o Mariánském sloupu z osmnáctého století. Jenže vidět ho může málokdo. Sloup, který pochází z dílny rakouského sochaře Matthiase Brauna, totiž stojí v zamčené zahradě u kostela Nalezení svatého Kříže na Malém náměstí.

Už příští rok by to ale mělo být jinak. Město, které ho bezplatně získalo od církve, sloup nechá zrestaurovat a zpřístupnit veřejnosti. Radní na středečním jednání schválili zadávací dokumentaci na úpravy. „Sloup projde odborným zásahem za jeden a půl milionu korun. Naposledy se upravoval v roce 1972,“ uvedl náměstek libereckého primátora Ivan Langr.

ZA MINUTU DVANÁCT

Rozhodnutí vítají i památkáři. „Už je za minutu dvanáct, údržba této památky byla dlouho opomíjená,“ řekl ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář. Hotovo by mělo být v listopadu, sloup nakonec zůstane na svém současném místě. Původně přitom stál na Sokolovském náměstí a podle některých dřívějších plánů se tam měl i vrátit. Nakonec převládla pragmatická varianta.

„Odborníci se shodli, že sloup není vhodné stěhovat, na tomto místě je už zhruba stejnou dobu jako na tom původním,“ vysvětlil Langr. Podle ředitele Krčmáře by se měl sloup na Sokolovské náměstí vrátit, pokud by se provedla jeho revitalizace. „V tuhle chvíli, kdy je náměstí průjezdní komunikací s parkovištěm, to ale není ideální místo,“ potvrdil šéf památkářů.

Lidé tak budou moci památku obdivovat v zahradě u kostela Nalezení svatého Kříže, na které by se měla podle Langra upravit zeleň a vybudovat cesty. „Veřejnosti se tak otevře komplex tvořený barokním kostelem, barokním sloupem plus dvěma dalšími památkami, které tam jsou – kaplí Božího hrobu a křížovou cestou,“ uvedl.

Poprvé by se zahrada měla otevřít příští rok. Město počítá, že její prostor bude snímat kamera. Dosud byl sloup zpřístupněný jen při mimořádných prohlídkách, třeba během Noci kostelů.

Řada Liberečanů o něm proto vůbec neví. Je to přitom podle Langra nejvýznamnější figurální památka na území města. Podobně mluví i Miloš Krčmář. „Tento sloup spolu se sochami Petra a Pavla u Zahrady vzpomínek v parku v Budyšínské ulici lze považovat za opravdu nejzajímavější barokní památky z hlediska sochařství,“ dodal.

O sloupuPochází z roku 1719 a ke křížovému kostelu byl přenesen roku 1876 z komunikačních důvodů z dnešního Sokolovského náměstí. Byl prý postaven jako dík za záchranu před morem roku 1680. Socha je nejstarším stavitelským dílem ve městě. Stojí na třech stupních, vytváří osmihrannou, výklenky pročleněnou stavbu, v jejíchž čtyřech rozích jsou pilíře nesoucí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána a sv. Rocha. Nad zeměkoulí s mraky se vznáší Panna Maria s gloriolou dvanácti hvězd prosící a hledící k nebesům. Sochy pocházejí z dílny slavného Matyáše Brauna.