Podle autorů projektu Daniela Vrbíka a Václava Lábuse mnoho z takových úředních jmen totiž nemá žádný vztah k pojmenované lokalitě nebo jsou příliš dlouhá a formální, a proto se běžně v mluvené komunikaci nepoužívají. Podle nich jsou tato „živá jména“ cenná tím, že jsou nositelem paměti lidí i paměti míst.

Mapa je součástí stejnojmenného projektu, který v září 2019 spustili Vrbík s Lábusem z Technické univerzity v Liberci. Nyní jejich výzkum pokračuje a cílem je zjistit, která z nasbíraných jmen mají největší počet aktivních uživatelů. Autoři potřebují pomoc od veřejnosti. „Běžný obyvatel města pro svou orientaci aktivně používá řádově desítky, výjimečně stovky jmen, a to v závislosti na tom, v jakém sociálním a fyzickém prostředí se pohybuje,“ vysvětlil spoluřešitel projektu Živá jména Daniel Vrbík. „Předpokládáme ale, že existuje něco jako základní fond lidových jmen, která zná a užívá v podstatě každý Liberečan. Taková jména označují hlavní orientační body ve městě,“ doplnil další z autorů projektu Václav Lábus a dodal, že v současné době chtějí tento základní orientační systém obyvatel města poznat a popsat.

Aplikaci Živá jména
najdete na stránce 
mapy.fp.tul.cz/zivajmena.

Do identifikace jmen a míst se už zapojilo více než 450 dobrovolníků. „Padesát z nich dokonce již v databázi prošlo všechna jména,“ uvedl Vrbík. Prozatím se jako nejjasnější jeví označení Fügnerka, Hokejka, Muzeum, Globus a Varšava. V těsném závěsu následují podle Vrbíka pojmenování Klášter, Textilana, Kulturák, Bazén, Králák, Přehrada, Rybníček, Radnice, Autobusák, Šalďák, Liďáky, Viadukt, Sokolák, Botanická a Česká chalupa. „Všechna mají alespoň 98procentní znalost. Seznam nejpoužívanějších jmen není samozřejmě nijak překvapivý. Důležité ale je, že jsou konečně do určité míry ověřena a nejde jen o dojmy jednotlivců,“ vysvětlil Václav Lábus.

Naopak mezi nejméně známá, které zatím nikdo nepoznal, patří Najmajrák nedaleko ul. 5. května, Jarní údolí v Ruprechticích, Bačák ve Vesci nebo Kolimberk, staré lidové jméno pro Perštýn. V databázi jsou také velmi neotřelá jména, jako je třeba Rakev nebo Hitleršpár. „Rakev (tedy Dům kultury) zná a používá 27 % respondentů. Hitleršpár (bývalý supermarket Interspar v Budyšínské ulici) znají 2 % respondentů, naopak plných 60 % respondentů zná nedaleký park U mrtvolek,“ vysvětlili autoři projektu, do kterého se stále může zapojit veřejnost. Stačí se přihlásit do veřejně přístupné aplikace, kterou zájemci naleznou na webu mapy.fp.tul.cz/zivajmena.

Aplikace funguje velmi jednoduše: postupně se zde zobrazují jednotlivé názvy a respondent volí z nabídky znám/neznám. Součástí aplikace je i mapa, která pojmenovaný objekt identifikuje a tím respondentovi usnadňuje orientaci. „Veškeré odpovědi se automaticky ukládají a respondent tak může práci kdykoli přerušit a vrátit se k ní později,“ řekl Václav Lábus. Aplikace náhodně generuje jména z území celého Liberce, ale kromě toho umožňuje zobrazovat názvy podle jednotlivých městských částí. Čím více jmen respondent zpracuje, tím větší bude mít šanci, že bude vylosován v soutěži, kterou autoři spouští spolu s výzkumem. „Kromě soutěže o ceny jsme jako odměnu respondentům za pomoc zapracovali do aplikace také zajímavosti o různých místech v Liberci a jejich pojmenováních,“ doplnil Daniel Vrbík.

Vyhodnocení proběhne na jaře 2021. „Doufáme, že díky pomoci dobrovolníků budeme schopni identifikovat orientační dominanty města, jinými slovy, že z více než 2500 sebraných lidových názvů stanovíme několik desítek, u nichž budeme moci s velkou mírou jistoty říci, že je používají takřka všichni obyvatelé Liberce,“ uzavírá Daniel Vrbík. To má nejen svou geografickou a kulturně-historickou hodnotu, ale i tu praktickou. Taková jména mohou posloužit městu pro aktualizaci jeho orientačního systému nebo hasičskému záchrannému sboru pro doplnění podkladů sloužících k identifikaci nahlašovaných událostí.