Maigret tu pátral po vrahovi, Hitler popíjel v Radničním sklípku, Dana Medřická prožila milostné zklamání na Ještědu. Naposledy tu čínský velvyslanec zachraňoval Židy před transporty.

Filmaři v Liberci.To vše se samozřejmě odehrálo pouze před filmovými kamerami, mezi českými i zahraničními filmaři je totiž Liberec poměrně oblíbené místo a od padesátých let využily zdejší exteriéry i interiéry desítky filmových štábů. A protože se z pozice města je jedná o oboustranně výhodný vztah, který přináší nejen peníze do městské kasy ale je i skvělou propagací, rozhodli se zdejší pracovníci magistrátu nalákat do Liberce více štábů.

Vydělají všichni

„Výrazně dopomoci by tomu mělo zřízení Filmového kontaktního místa, které by bylo přímo napojené na agenturu v Praze. Naším úkolem by pak bylo vyjít filmařům maximálně vstříc, vytvořit jim platformu pro natáčení od zajištění ubytování až po zábavu," upřesnila Pavlína Kuchtová z odboru pro cestovní ruch a dodala, že kromě propagace přispívají filmaři do rozpočtu města nezanedbatelnými částkami.
Jak potvrdil technický náměstek Tomáš Kysela, v případě čínské produkce, která zde v posledních týdnech natáčela historický seriál, se jednalo za pronájmy prostor o částku 370 tisíc Kč.

Číňané v LiberciPoslední produkcí, která v Liberci působila, byl čínský štáb natáčející historický seriál Poslední vízum. Hlavní hrdinou je čínský konzul Feng-Šan Ho působící ve Vídni, známý pod přezdívkou čínský Schindler. Točilo se na radnici, v Liebiegově paláci, u Severočeského muzea a na nádraží. Městu natáčení přineslo 370 tisíc Kč a filmaři dokonce provedli i drobné opravy.

Podle Kuchtové dají filmaři vydělat i drobným živnostníkům.

„Liberec má co nabídnout. Město samo disponuje pro filmaře zajímavým majetkem počínaje radnicí až po Liebiegův palác," vysvětlil vedoucí odboru cestovního ruchu, kultury a sportu David Pastva a dodal, že unikátní architektura města je obrovskou devízou. „Řada objektů pochází z přelomu 19.–20. století a centrum tak působí uceleným dojmem," zdůraznil.

Cestování časem

Vzhledem k převažující architektuře města není proto náhodou, že nejčastěji zde potkáte vojáky z druhé světové a většinu Liberečanů už nepřekvapí ani svastikami „ozdobená" radnice (např. filmyVzestup zla, Obsluhoval jsem anglického krále, 3 sezóny v pekle). „Nedávno jsem se vracel z Drážďan a skoro jsem se lekl, že jsem cestoval časem. Málem jsem nepoznal naše nádraží," sdělil s úsměvem Jan Prokeš z Liberce, který na liberecké nádraží dorazil ve chvíli, kdy zde čínský štáb natáčel záběry pro seriál odehrávající se také během druhé světové války. Přestože se čeští diváci zřejmě nedozví, jak se čínskému štábu podařilo nasimulovat v Liberci válečnou Vídeň, i tak se podle vedoucího odboru jedná o výbornou propagaci. „Samozřejmě bychom byli raději, kdyby se v Liberci točili filmy o Liberci, jako byl například Grandhotel," vzpomněl na závěr Pastva úspěšný film, který se odehrává na Ještědu.

Točilo se na Ještědu i v Ještědu, na schodech muzea nebo v ZŠ Barvířské

Liberec patří mezi město vyhledávané filmaři už řadu let. Někdy zde vznikaly téměř celé filmy či seriály, někdy jen pár scén. Proto je mezi Liberečany tolik oblíbený seriál My všichni školou povinní, kde si kromě známých herců zahrála i harcovská přehrada, vysokoškolské koleje nebo Obchodní dům Ještěd. A ve filmu Jára Cimrman ležící, spící patří k nejoblíbenějším scénám ta, kde nebohý génius chodí s „křížkem po funuse" na „londýnský" patentový úřad, který se natáčel na schodech Severočeského muzea. Oblíbeným cílem filmových štábů je například i kavárna Pošta, kde španělská televize točila seriál na motivy románu C. Cronina.

Z celé škály známých herců si v Liberci zahrál mimo jiné i rodák Miroslav Kaiser pod vedením Jiřího Menzela, v poslední době třeba i Aňa Geislerová.