Lyžování je stále riskantnější

„Pro zdatného lyžaře není 80 km v hodině žádná rychlost,“ potvrdil vedoucí Horské služby Jizerské hory René Mašín. „Náraz je stejný, jako když skočíte ze třetího patra. Tady vám helma asi moc nepomůže,“ přibližuje ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík. Jeho posádky vyjíždějí ke zraněným lyžařům přibližně 6 až 8 krát denně. „Řekl bych, že jde o extrémní nárůst. Jen od začátku února jsme vyjížděli ke 117 případům,“ domnívá se Mackovík. Podle něj mezi zraněnými přibývá také dětí.

A úrazy jsou opravdu vážné. Fraktury páteře, pánve, vnitřní poranění. „Lidé sice používají helmy a páteřáky, ale jsou tu i těžká poranění břicha a komplikované zlomeniny. Lidé si nerozbijou hlavu, ale při nárazu ve vysoké rychlosti zlámou naráz ruce i nohy,“ popsal ředitel záchranky. „Když vrtulníkem létáme nad sjezdovkami, vidíme, jak se na zledovatělém sněhu pouštějí při velké rychlosti „šusem“, doplnil.

Příčinou až třetiny všech úrazů na sjezdovkách jsou podle něj srážky lyžařů. „A paradoxně nejhůř přitom většinou dopadnou ti, co ji nezavinili,“ dodává ředitel ZZS LK a zároveň šéf Letecké záchranné služby. Vrtulníky svážející zraněné lyžaře z Jizerských hor i Krkonoš nejsou bohužel také vzácným jevem. Jako například tuto neděli, kdy byl na traumacentrum exportován těžce zraněný mladý muž.

Viníkem extrémního počtu těžkých zranění je zejména mrazivé počasí, které mění terén doslova v led. A to nejen na svazích. „Přibývá i běžkařů, kteří si pádem přivodí těžké zlomeniny,“ potvrdil náčelník Horské služby René Mašín.

To ale nic nemění na tom, že převážnou část zraněných svážejí muži v červených péřovkách ze sjezdovek. Ty jsou díky technickému sněhu i dobré údržbě stále kvalitnější a lyžaře doslova lákají k čím dál vyšší rychlosti. „Roli v tom hraje i vybavení, rychlost zvyšují také carvingové lyže,“ potvrzuje Mašín.

Ty se stejně jako snowboardové prkno stávají v rukou, či spíše v nohách nezkušeného lyžaře nebezpečnou zbraní. Zejména o jarních prázdninách přibývá na horách méně zdatných lyžařů například z Holandska. Zaslechla jsem dokonce i historku z jedné lyžařské školy, kam se přijeli učit dvě Asiatky. „Lyžovat neuměly vůbec, česky jen tři slova – „sníh“ a „já sama“. Po úvodních dvou hodinách toho neuměly pochopitelně mnoho, na svah bych je nepustila, přesto jsem si s hrůzou všimla, že za chvíli se bez zaváhání rozjely vlekem nahoru,“ popisuje instruktorka.

Kromě špatného odhadu vlastních možností ale přibývá lyžařů, kteří jezdí velmi bezohledně. V každém areálu už sice najdeme pravidla Mezinárodní lyžařské federace (FIS) o bezpečném lyžování, ta však zatím nemáme příliš pod kůží. „Je sice pravda, že se lidé snaží dodržovat některé zásady, jako například nezastavovat na špatně přehledném místě nebo se rozhlédnout, když se rozjíždějí v půlce sjezdovky. Na druhou stranu, když někdo nedodržuje zákony v běžném životě, těžko se bude řídit pouhým doporučením,“ říká na téma slušnosti René Mašín.

Pozor! Ski patrola…

V některých areálech řeší neukázněné lyžaře pomocí takzvaných „skipatrol“. Příkladem z nejbližšího okolí je Ještěd. „Nejde o klasické měření rychlosti a vykázání lyžařů ze sjezdovky při jejím překročení, jak to známe třeba z Francie,“ vysvětlil vedoucí Ski areálu Ještěd Jakub Čeřovský.

„Naše patrola dohlíží spíš na nebezpečná místa. Úzce spolupracujeme se členy Horské služby a na jejich doporučení bandažujeme například nebezpečné stromy nebo instalujeme bezpečnostní plot, aby se lyžaři nezřítili ze srázu,“ popsal Jakub Čeřovský s tím, že represivní složku v areálu, který o víkendu navštíví až pět tisíc lyžařů, zajišťuje na základě dohody městská policie.