Londýn je multikulturní, hektické město. Centrum módy i umění. Jaký je vašima očima?
Je to fascinující město příjemných lidí, cizích kultur, módy…Ulice jsou plné krásných domů nejrůznějších barev a motivů. Na jedné straně jsou budovy oplývající krásou nevšedních cihlových zdí, na druhé stojí domy pokryté bělostnými fasádami stojící jeden vedle druhého s tím samým vchodem, jen dveře se liší barvami.

Když město začnete poznávat do hloubky, začnete si všímat všemožných detailů, které objevujete každou chvilku, ať už jsou jakéhokoliv druhu. Londýn je město, které si prostě zamilujete!

A jaký je životní styl Londýňanů? Měla jste příležitost to blíž poznat?
Bohužel jsem nebydlela u žádných známých, ale na koleji, a tak mohu podat jen pohled zvenčí. A to doslova. Okna, díky odhrnutým záclonám, vám dovolují pokochat se kontrastními interiéry. Příbytky Londýňanů v sobě nesou vábný starožitný původ a zároveň podléhají způsobům moderního života. To rozhodně nepřehlédnete.

A co vyhlášené londýnské předzahrádky. Nejsou to jen vybrané filmové záběry?
Kdepak! Londýňané milují zahradničení, a tak jsou jejich domy domy skutečně obestřeny originálními záhonky. A před každou zahrádkou stojí nezbytné auto. Což v takto obrovském městě považuji za poměrně důležitý dopravní prostředek.

Když zmiňujete dopravní prostředky, jaké je londýnské metro? A cestování v něm?
Říká se, že je velmi složité. Nepopírám, že jsem se při pohledu na „London’s tube map“ nevyděsila. Bála jsem se, že zabloudím, ale zhruba po třech dnech jsem zjistila, jak jednoduchá je tu orientace. Všude je značení. Když si vytipujete, kde zrovna máte přestupovat, jde to pak už jak po másle.

Zmiňovala jste i všudypřítomné muzikanty…
Přesně tak, protože hledáním správné „line“ na správný směr poznávání metra nekončí. Nejdříve se proplétáte v „myších dírách“, kde čas od času zaslechnete jemný zvuk houslí či ostrou vlnu strun elektrické kytary. Na chodbách se totiž objevují lidé, kteří sem chodí hrát. Mají tu pro ně vyhrazená místa a muzikanti tu hrají jak pro výdělek, tak pro zpříjemnění cesty, když člověk prochází chodbami metra.

A jací jsou lidé, na ulicích, v metru?
Ti tu jsou naprosto úžasní. Místní si v metru zásadně čtou nebo si povídají. Proto všude leží za opěradly noviny. Samotné vagóny jsou velmi malé a můžete usednout do pohodlných „křesel“. Bývá tu zato vedro a dusno. I když je vagón naprosto plný, stejně polovina lidí kouká do novin a ne na své okolí. A když to vidíte, máte neuvěřitelný pocit z toho, jak ti lidé jsou skutečně jiní než u nás.

V čem?
Samozřejmě se to netýká jen atmosféry v metru. Stačí jít po ulici a stále se jen usmíváte. Každý sice není tak veselý v daný okamžik, ale každý je zkrátka úplně jiný. Lidé tu jsou tak originální! Tak jiní než v Čechách. A čím jste originálnější, tím spíš si vás nevšimnou. Zdají se být tak v pohodě. Například do vás jen malinko drcnou a hned se omlouvají, nebo když vidí, že jste tak trochu „lost“, tedy ztracení, hned se vás ptají, jestli nepotřebujete pomoct či poradit.

Pro Londýn, jako největší koloniální velmoc, je typické také míšení kultur. Jak na vás tahle směsice národností a etnik působila?
Pro mě osobně je velmi příjemné a exotické potkávat kolem sebe míšení různých kultur. Černochů je tu spoustu a hlavně děti jsou neuvěřitelně krásné a roztomilé. Je tu i spousta Francouzů, Španělů a Asiatů. První dny jsem hodně potkávala muslimy, ženy v šátcích. A když potkáte ženu v černém čádoru i přes obličej a ještě má brýle, aby ji náhodou neoslovil chladný či nelaskavý pohled světa, není to nic podivného.

Myslím, že především tyto muslimské ženy si tady žijí velmi dobře. Soudím tak, protože jsem navštívila nejdražší a nejluxusnější ulici v Londýne – Knightsbridge, kde se nachází i slavný obchodní dům Harrods. Do něj chodí nakupovat drahé značkové oblečení a doplňky a scházejí se v kavárnách, kde mívají kafe za 17 liber. Ale to se samozřejmě netýká jen muslimů.

Londýňané si potrpí na kreativnost a nápaditost, obzvlášť co se týče výloh. Tato je součástí luxusní ulice Knightsbridge. Šaty na snímku jsou ze stovek obyčejných dřevěných kolíčků na prádlo. Foto: Klára Markovičová

Řekla bych, že Londýňané si žijí skutečně dobře. Je to zkrátka jiný svět. Ale i přesto nevypadají vůbec namyšleně, neoblékají se do předražených oblečků, a jestli ano, tak to vypadá velmi „casual“ (ležérně).

O Londýně mi hodně lidí řeklo, že je to velmi hektické město. Působilo tak i na vás?
Cha! Tak to ani náhodou! Pravda, nezažila jsem ranní špičku, ale celkový dojem je stále poklidný. V centru to žije hodně díky turistům. Všude je sice spousta lidí a aut, ale nikdo nikam nespěchá, nikomu nic nevadí, Londýňané si vystojí frontu, pustí vás do dveří, na schody, nikdo se nikam nehrne!

Během tří dnů se aklimatizujete a sžijete s místním životem, ani nevíte jak. Zvyknete si na přestupy v metru, do kterého si už automaticky berete knížku, přecházíte na červenou (to tu běžně praktikují i policisté), přecházíte silnici v tom nejrušnějším místě, v obchodech se usmíváte a říkáte hello, za chvíli vám ten londýnský flegmatismus vleze do hlavy, takže jste vlastně také v pohodě! Za chvíli vám ani nepřijde, když kolem vás prosviští červený autobus po pravé straně.

A co pověstná londýnská mlha?
I na změny počasí jsem si rychle navykla. Horská dráha je totiž proti tomu nic! Ráno se vzbudíte, zatažená obloha, během dopoledne se vyjasní. Odpoledne se to možná někdy zatáhne, někdy vyčasí, a večer se už radujete, jak je krásně. Typickou mlhu z detektivek jsem ale nezažila.