Založena byla 15. března 1992 jako vůbec první nezdravotnická linka důvěry v tehdejším Československu. U jejího zrodu stáli současný ředitel Centra intervenční péče v Libereckém kraji Ivo Brát a psycholožka Bohumila Baštecká.

Linka slouží lidem nonstop, po celý rok. Na rozdíl od dětské linky bezpečí není bezplatná. Lidé si platí běžný tarif svého telefonu, samotná služba je však zdarma. „Za čtvrtstoletí nepřetržitého fungování přijali její pracovníci přes 119 tisíc hovorů. Jen za loňský rok jich bylo deset tisíc. V posledních letech došlo k dvojnásobnému růstu volajících,“ popsal Ivo Brát. Za nárůstem vidí nejen zvyšující se tlak na lidi, v práci i doma, ale také dostupnost podobných služeb. „Dřív byl problém dostat někoho do poradny nebo k psychologovi, dnes už je to běžné,“ vysvětlil.

Věk volajících je od 30 do 70, výjimkou nejsou ale ani děti. V poslední době začínají převažovat spíše muži. „Důležitá je pro ně anonymita. Ženy mají častěji tendenci vyhledat odbornou pomoc, například přímo psychologa. Když ale volá muž, víme, že už je to velký problém,“ popsala sociální pracovnice Šárka Svačinová.

Lidé mohou řešit krizové situace nejen telefonicky, ale i e.mailem nebo nově přes skype. Ambulantní služby však neposkytuje. Pracovníci v případě potřeby nasměrují člověka na příslušnou poradnu nebo instituci, kde mohou hledat pomoc. „Poměrně často doporučujeme rodinnou nebo občansko-právní poradnu. Lidé si volají pro radu, chtějí slyšet nestranný názor na svůj problém, protože v případě krize se dostávají do tzv. tunelového vidění, které jim brání vyhodnotit další možnosti,“ vysvětlila Svačinová.

Na lince slouží nonstop tři stálí pracovníci a 14 externistů. Jde o lidi vysokoškolsky vzdělané v sociální či příbuzné oblasti, kteří prošli zpravidla půlročním výcvikem. Všichni pracovníci jsou vázáni přísnou mlčenlivostí. Porušit ji mohou pouze v případě, že se jedná o trestně-právní problém, například zneužívání nebo dokonce vraždu. Ale i tam je situace vzhledem k anonymitě velmi složitá. „Můžeme nahlásit pouze místo, kde k činu mohlo dojít,“ přiblížil Ivo Brát, podle kterého naštěstí podobný případ na lince nikdy řešit nemuseli.

ZACHRAŇUJÍ ŽIVOTY

Poměrně často volají na Linku lidé, které životní tíseň zahnala k poslední možnosti. K sebevraždě. I v tomto případě komplikuje situaci skutečnost, že Linka zaručuje přísnou anonymitu. Lidé se nepředstavují a na displeji se nezobrazí ani číslo volaného.

„Pak je to na konkrétním pracovníkovi, aby se snažil dovést volajícího k pomoci, ale přílišným naléháním ho zbytečně nevyplašil tak, aby volající hovor náhle ukončil,“ popsala pracovnice linky.
Za poslední půl rok volali záchranku ke dvěma takovým případům. Kromě mezilidských vztahů, ztráty smyslu života a zdravotní problematiku, přibylo mezi volajícími i těch, kteří se ocitli v dluhové pasti nebo jsou dlouhodobě bez práce a prožívají silnou frustraci. Přibývá i počet lidí, kteří řeší problematiku drog, gamblerství nebo se vyrovnávají s těžkými traumaty v dětství, způsobenými zneužíváním nebo týráním.

Nejčastěji lidé volají večer a v noci, zátěž na psychiku představují kromě podzimu také jaro, kdy jsou lidé vyčerpaní po zimě. Vliv na zvýšený počet volajících má podle Šárky Svačinové také úplněk.

Kontakty:
Pevné linky: 485 177 177, 485 106 464 (nonstop)
mobil: 606 450 044 (nonstop, ne SMS)
skype: skype linka.duvery.liberec všední dny 07:00 – 22:00
e-mail: pomoc@linka-duvery.cz (odpověď do 7 dnů)