„Netvař se tak na mě že jsi úplně zlá jsou rána kdy to nekončí…“ Hit kapely Wanastovy Vjeci byl jedním z mnoha, který zněl sálem libereckých Lidových sadů. Na zdejším pódiu před stovkami šílících fanoušků vystupovaly skutečné hvězdy české scény, také třeba Čechomor, J.A.R., Pokáč, ale ještě v dřívějších letech Waldemar Matuška, Eva Pilarová nebo Petra Janů.

Starší generace jistě ráda zavzpomíná i legendární přehlídku dechovek Vackův Liberec. V Liďákách to žilo a všichni chtějí, aby to žilo i dál. Ovšem kulturní zařízení desítky let neprošlo proměnou ani rekonstrukcí, a tak prostory s typickými dřevěnými obklady na stěnách a zastaralým vybavení, už prostě pro potřeby muzikantů nestačí.

„Je tady špatná akustika, dozvuk trvá tři vteřiny, a to vylučuje aby tady hrály ostřejší žánry, zejména vyšší zvuky úplně zanikají. Pokud se chceme posunout, je rekonstrukce potřebná,“ řekl Michal Kadlec, programový vedoucí Lidových sadů. A měl by se dočkat on a především návštěvníci.

Schichtovo mýdlo s jelenem.
FOTO: Na severu vzniklo mnoho legendárních značek, některé přežily dodnes

Hlavní sál v novém kabátě, obnovené Experimentální studio, ale i renovované další vnitřní prostory jako chodby a schodiště, učebny a nově přistavěné nahrávací studio. Budova Lidových sadů v Liberci, která je jedním z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších kulturních středisek ve městě, má projít proměnou.

Lidové sady i přidružený dětský koutek získal na začátku roku, společně se zoologickou zahradou, do majetku Liberecký kraj. „V koutku i v Lidových sadech je potřeba investovat prakticky všude, a tak se snažíme situaci zmapovat a jednotlivé investice připravovat. Chceme, aby v Lidových sadech vzniklo moderní hudební kulturní centrum, což už tak je a lidé to tak mají zažité,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.

Rada kraje nyní schválila vypsání veřejné zakázky na zpracování projektové dokumentace. „Chtěli bychom, aby se Lidové sady po rekonstrukci staly dobře vybaveným kulturním centrem s nahrávacím studiem pro místní kapely a moderním, vybaveným zázemím. Kromě vybavení zvukovou a světelnou aparaturou a moderními technologiemi pro projekce získají tyto prostory nově řešenou vzduchotechniku, elektroniku a akustiku,“ popsala Vinklátová.

Odpadky u kolejí v Liberci, před úklidem v květnu 2022.
Cestující ve vlacích u Liberce vítají hromady smetí. Město s tím zápasí už léta

Tím, že vzniknou nově vybavené prostory na postprodukci se otevřou i další možnosti využití Liďáků. „Už o tom diskutujeme se zástupci hudebních škol nebo ZŠ Jabloňová, už se děti těší, že si budou moci třeba i natočit svůj hit a všechno produkovat u nás,“ poznamenal Kadlec a doplnil: „Rekonstrukce by měla podle akustických studií snížit dozvuk nejméně o poloviny, což je skvělé.“

Liberecký kraj chce mít projekt připravený a žádat na jeho provedení dotaci z Národního plánu obnovy, kde ale ještě programy nejsou zatím vypsané. „A protože tady víme, co chceme, tak se snažíme včas projektovat.“ poznamenala náměstkyně. Pokud vše půjde podle plánu, počátkem roku 2024 by začala rekonstrukce a otevření Lidových sadů v nové podobě by proběhlo v září 2025.

Centrum možná bude po celou dobu rekonstrukce uzavřené, ale jistě to nikdo potvrdit nechce. „Spíš jsme naklonění tomu, aby i při rekonstrukci, alespoň částečně zůstaly Lidové sady v provozu,“ doplnil hejtman Martin Půta. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky k okamžiku zahájení zadávacího řízení je 5,5 milionu korun.

Liberecký bazén
Končí jeden projekt za druhým. Drahota stopla nové parkoviště i opravu bazénu

Lidové sady patří k nejvýraznějším stavbám v Liberci. Postaveny byly v letech 1900 – 1901 podle plánů architekta Jakoba Schmeissnera, který v krajském městě zanechal celou řadu dalších významných staveb mimo jiné Liberecku výšinu, Liebiegovu vilu a je také architektem celého Liebiegova městečka. Součástí budovy je kromě sálů také rozhledna vysoká 32 metrů, restaurace a přilehlá rozsáhlá zahrada.

Lidové sady se také staly dějištěm mnoha zlomových událostí Liberce. Sál o kapacitě zhruba tisíce osob sloužil a slouží dodnes nejen pro pořádání plesů či kulturních vystoupení nebo výstav. „Byl svědkem mnoha událostí v historii města, například volby prohitlerovského starosty za okupace anebo komunisty zinscenovaných veřejných procesů v padesátých letech. Po druhé světové válce zde krátce sídlil Dům osvěty a Armádní dům. Od počátku roku 1957 sloužil celý komplex Parku kultury a oddechu, který zde v roce 1951 vybudoval rozsáhlý přírodní amfiteátr a dětský koutek,“ popisuje Roman Karpaš v knize Stalo se na severu Čech.