Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera jsou hlavní příčiny vysoké nezaměstnanosti v demografii. „Jde o nízkou odbornost lidí bez práce, máme tady malý podíl vysokoškoláků. Svou roli hraje také chybějící infrastruktura a napojení na Liberec. Lidé ve Frýdlantě mají nízkou kupní sílu. Odvykli si už i třeba chodit do hospody, takže ani sektor služeb na tom není moc dobře,“ řekl Ramzer a dodal, že roli sehrála také koronavirová krize.

Za pravdu mu dal i starosta Lázní Libverda Jan Pospíšil. Obec letos vykázala nezaměstnanost 7,7 procenta, v loni v červnu to přitom bylo jen 3,2 procenta. „Hlavní důvod byl určitě koronavirus. Ve městě není moc pracovních příležitostí, kromě lázeňství. Lázně navíc byly zavřené a rozeběhly se až v půlce června. Uvidíme, jaká bude situace na podzim,“ prohlásil Pospíšil a dodal, že díky státním voucherům na lázeňské pobyty se letos může sezóna protáhnout.

tabulkaZdroj: Deník

Podle ředitelky Krajské pobočky Úřadu práce v Liberci Kateřiny Sadílkové je nezaměstnanost na Frýdlantsku řešena mimo jiné vytvářením míst veřejně prospěšných prací (VPP). „V letošním roce v tomto regionu vzniklo celkem 105 těchto pracovních příležitostí. Díky těmto místům získávají pracovní uplatnění uchazeči zejména bez kvalifikace a s hendikepy, které jim brání v uplatnění na běžném trhu práce,“ vysvětlila Sadílková.

Ke konci června evidoval Úřad práce ČR v rámci celého Libereckého kraje 1 942 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob činil 3,9 %. Počet volných pracovních míst se oproti květnu snížil o 820 míst. Ke konci června zaměstnavatelé nabízeli v celém kraji celkem 9 567 pracovních příležitostí. Jejich počet byl tak nejnižší od února roku 2018. V okrese Liberec činí nezaměstnanost 4,1 %.

Podle mluvčí Úřadu práce měli zaměstnavatelé největší zájem o montážní dělníky, svářeče, obsluhu strojů na výrobky z plastu, pomocné pracovníky v rostlinné výrobě, dělníky v oblasti výstavby budov, strojírenské kovodělníky a obsluhu šicích a vyšívacích strojů. „Relativně vysoká nabídka míst je také pro kuchaře, pomocné kuchaře, číšníky a servírky, zedníky, švadleny a šičky,“ zmínila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Naopak o práci žádali nejčastěji lidé, kteří pracovali ve výrobě (manipulační a pomocní dělníci), řidiči malých dodávek a lidé pracující ve službách. Obdobná situace je a byla podle Beránkové v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů působících v této oblasti.

„V souvislosti s uvolňováním většiny ochranných opatření dochází k obnově ekonomických aktivit v oblasti pohostinství a stavebnictví, tedy v oblastech, ve kterých došlo ke značným ekonomickým ztrátám. Současná situace vyvolala větší poptávku po určitých profesích. Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové číšníky, servírky, kuchaře a stavební dělníky,“ vysvětlila Beránková a dodala, že je dost vysoká šance, v případě některých profesí, že propuštění zaměstnanci mohou nastoupit rovnou k novému zaměstnavateli, aniž by se dostali do evidence Úřadu práce.

Tomu odpovídá i pracovní zkušenost z posledních měsíců pětatřicetileté Ivany z Liberce. „Pracovala jsem ve firmě, která dodávala součástky do výroby aut. Vyhazov jsem dostala mezi prvními. Zároveň jsem si ale hned našla práci jako servírka v rychlém občerstvení a tak jsem nemusela ani žádat o podporu,“ přiblížila Deníku.