Kolem 150 milionů korun ročně vydá Krajská nemocnice v Liberci na tak zvanou biologickou léčbu. Využívají ji například lidé léčící se revmatologii, onkologii či hematologii.

Metoda, která se ve světě začala aplikovat od roku 1998 zásadním způsobem pomáhá také pacientům se závažným onemocněním v oblasti gastroenterologie. Lidem postiženým Crohnovou nemocí a ulcerosní kolitidou.

Jedním z nich je Jan Hvězda z Jablonce nad Nisou. Mladý muž, který se ve zdejším Centru pro biologickou léčbu nespecifických střevních zánětů léčí zhruba rok.

„Od té doby, co se léčím touto metodou jsem, konečně přestal trpět bolestmi. Mohu do konce chodit do práce,“ popsal, zatímco mu do ruky infuzí kapala zázračná tekutina s látkami, které si za normálních okolností dokáže tělo vyrábět samo. Pro účely cílené léčby autoimunitních chorob, mezi které ulcerosní kolitida i Crohnova nemoc patří, jsou však tyto látky vyrobeny v laboratoři a tělu dodávány formou infuzí nebo injekcí. Zpočátku ve vysokých dávkách, ty se však postupně snižují a časem pacient dochází už jen na udržovací dávky. „K biologické léčbě přistupujeme, když selžou všechny ostatní metody. Tedy antibiotika, kortikosteroidy a imunosupresiva,“ vysvětlila Lenka Nedbalová, která Centrum pro biologickou léčbu na liberecké gastroenterologii vede.

Léčba je to drahá, zatím ale patří k nejúčinnějším. Výrazně totiž zlepšuje kvalitu života. Například pro ženy s Crohnovou nemocí bylo před zavedením biologické léčby vůbec myslitelné, aby mohly otěhotnět. „Evidujeme zhruba šedesát pacientek, které normálně otěhotněly a porodily,“ potvrdila lékařka.

Léčba jednoho pacienta stojí ročně kolem půl milionu korun. I když patří k nejdražším, vedení liberecké nemocnice slibuje, že by ji letos mělo poskytnout všem pacientům, kterým může přinést úlevu. „Pojišťovny slíbily úhradu zhruba v objemu roku 2010, ale otázka je, jak to bude v budoucnosti. Už dnes některé nemocnice nemohou všechny pacienty k léčbě přijímat,“ potvrdil lékařský ředitel Jan Mečl.