„Prevence není nikdy dost,“ říká předsedkyně klubu Arcus Marie Plischková. Před lety sama prodělala rakovinu, teď pomáhá lidem se stejnou diagnózou. Navíc ve spolupráci s Ligou proti rakovině organizuje v Liberci Květinové dny. Letos budou studenti spolu se žlutými květy měsíčku lékařského, který je symbolem akce, rozdávat také letáčky s informacemi o karcinomech tlustého střeva a konečníku. Preventivní vyšetření je u nás zdarma od 50 let věku, přesto je Česko v počtu úmrtí na toto onemocnění na špici. 

Český den proti rakovině probíhá 16. května v celé ČR. V Liberci se na něm podílí nejen sdružení Arcus SOP, ale i studenti 10 oslovených škol. Žluté kvítky si mohou lidé koupit také v Českém Dubu, kde se do akce zapojila tamní základní škola. Prodejci mají žlutá trička a zaplombované taštičky, do kterých vybírají nejméně 20 korun za jeden kvítek letos s vínovou stužkou. Výtěžek poputuje na další propagační preventivní akce, pomoc onkologickým pacientům či vybavení onkologických oddělení. Akci pořádá Liga proti rakovině.

Nebavíme se jen o nemocech, říká předsedkyně sdružení onkologických pacientů

Liberec - Vlídné slovo, pochopení, možnost si postěžovat nad svým osudem. Účinná součást terapie onkologicky nemocných.
Téměř 30 let ji třeba v Liberci provozuje Sdružení Arcus. „Nebavíme se tu jen o nemocech,“ říká předsedkyně sdružení Marie Plischková, která se spolu s Květou Kostkovou každoročně angažuje v Květinovém dni Ligy proti rakovině.

Obě dvě jste nádor objevily ve stádiu, kdy se dal ještě léčit. To je důvod, proč dnes tolik apelujete na prevenci?
Jednoznačně. Třeba u výskytu nádoru tlustého střeva jsme dnes na špici, ale sami lékaři vám potvrdí, že zbytečně. Léčba je teď navíc nejen účinnější, ale i daleko šetrnější, než byla třeba před lety. Obě jsme prodělaly chemku i ozařování, automaticky nám vypadaly vlasy, to už dnes v mnoha případech není. Zato byly lázně. Mně třeba hrozně pomohla Karlova Studánka. Ale už je to za námi a dnes se snažíme pomáhat druhým, aby se nebáli a přišli na vyšetření včas.

Bavíte se v Arcusu výhradně o nemocech?
Ale vůbec ne. Je to takový zájmový klub. Spousta žen tam dělá ruční práce, třeba pletou rukavičky pro nedonošená miminka, každý, co ho baví. Chodíme na výlety, vycházky, jezdíme na rekondiční pobyty s lymfatickými masážemi, což je důležité, protože třeba po operaci prsu se dělají otoky, tzv. sloní ruce. Ale také pořádáme semináře, kde se lidé dozvědí poslední trendy v léčbě, vymění si zkušenosti, jak na koho který lék působí, mohou se tam setkat s paní doktorkou (onkoložkou MUDr. Magdou Macháňovou).

Víte, když na vás v ordinaci lékař tuhle diagnózu vychrlí, jste samozřejmě zaskočeni a mnohdy ani nevíte, na co všechno byste se měl zeptat. Při počtu pacientů lékaři na každého také nemají tolik času, takže se tu můžete poradit, co dělat, a co třeba naopak vůbec nedělat. Paní doktorka takhle dokonce objevila i několik případů recidiv. Na kontrole v ordinaci může být člověk ve stresu a nevzpomene si na všechno, co by pro lékaře mohlo být důležité. Ale při neformálním povídání mu to nepřijde divné.

Arcus má v podtitulu názvu „společnost přátel a příbuzných onkologických pacientů“. Proč?
Protože otázky mají nejen sami nemocní, ale pochopitelně i jejich blízcí. Každý to má jinak. Já jsem třeba o své nemoci hned všechno v rodině řekla, moje kamarádka naopak před rodinou zákrok zatajila.

I přes vysoké procento lidí, kteří se díky včasné nemoci úspěšně léčí, je rakovina stále považována za smrtelnou nemoc. Bavíte se v klubu také na toto téma? Potřebují to lidé?
Jak kdo. Někomu pomůže, když o nemoci mluví, jiný se stáhne do ústraní. Naší zásadou je, že mluvíme, až když lidé chtějí. Ale měli jsme případ docela mladé ženy, které lékaři bohužel řekli, že všechny možnosti léčby už jsou vyčerpané. Chodily jsme za ní domů, potřebovala si promluvit o tom, co všechno musí zařídit… Každý reaguje různě. Je to hrozně individuální, ostatně jako všechno v životě.

Jaký je věkový průměr vašich členů?
V průměru jsou to spíš starší lidé. Mladší se většinou vrací do práce, i proto je, myslím si, tolik recidiv.