„Na cvičení bych vyzdvihl spolupráci se silami a prostředky, které se nevyskytují v České republice, například dělostřelecký raketový systém HIMARS nebo stíhací letouny F-16. V průběhu cvičení jsme dali šanci všem národům, které se podílí na předsunuté alianční přítomnosti v Pobaltí,“ řekl velitel české skupiny JTAC a nadporučík P. B.

Cvičení má za úkol prověřit schopnost koordinace těchto předsunutých leteckých návodčích. „Jsme tu sice teprve třetí rotace, ale naši předchůdci nám udělali tak dobré jméno, že jsme byli osloveni velením, abychom zorganizovali litevskou část cvičení. Už nejsme jen ti, kteří čekají, až dostanou rozkazy, ale jsme tvůrci scénářů. Sleduji, jak si naši koaliční partneři považují, že s námi mohou spolupracovat. Máme jim totiž co nabídnout,“ dodal nadporučík.

Liberečtí chemici při jednom ze cvičení v rámci aliančních Sil rychlé reakce NRF (NATO Response Force).
Liberečtí chemici jsou schopni vyrazit do akce do pěti dnů od vydání rozkazu

Součástí cvičících byla i multifunkční četa chemické ochrany 1. úkolového uskupení Armády České republiky, která je v současné době na základně v litevské Rukle. „Bylo to naše první velké cvičení. Jednotlivým družstvům, která představovala nepřátelské nebo koaliční síly to jistě dalo velice cenný vhled do úloh předsunutých leteckých návodčích jako i zlepšování taktiky na úrovni družstva,“ informoval velitel úkolového uskupení Vilém Čejka.

Jednotky Armády České republiky působí v Pobaltí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence). Tato mise je jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu z července 2016. Spočívá ve vytvoření čtyř bojových uskupení v síle posíleného praporu umístěných v Polsku pod vedením USA, v Litvě pod vedením Německa, v Lotyšsku pod vedením Kanady a v Estonsku pod vedením Velké Británie. „Konkrétní vojenský příspěvek členských států je potvrzením národního závazku vyplývajícího z principu kolektivní obrany NATO,“ podotkl kaplan a pověřený tiskový a informační důstojník Petr Šabaka.