Budova byla původně vybudována pro Státní výzkumný ústav textilní (SVÚT) a byla v mnoha ohledech unikátní experimentální stavbou. „Z mnoha zajímavostí lze například uvést, že výstavba budovy probíhala technologií tzv. zdvihaných stropů (anglicky lift slab), kterou pro ČSSR vyvinul pardubický Průmstav. Původní patent, jehož autorem byl v roce 1954 americký miliardář, podivín a cestovatel Thomas Baker Jr., si rychle našel cestu do Evropy. V roce 1965 již byla tato upravená technologie použita v Československu a za další dva roky se zahájila stavba libereckého sídla (SVÚT)," připomněl historii stavby Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea, které v roce 2012 uspořádalo improvizovanou výstavu s názvem Zrození libereckého mrakodrapu.

K OSLAVĚ PROBĚHNE VÝSTAVA

Výstavou se bude slavit i letošní čtyřicáté výročí, jenom neproběhne v muzeu, ale přímo ve vestibulu výškové budovy. Vernisáž proběhne už dnes od 16 hodin. Podle tiskové mluvčí Libereckého kraje, Markéty Dědkové, se na čtyřicítce velkoformátových fotografií představí historie i současnost libereckého mrakodrapu.

Zájemci se tak dozví i další zajímavosti, kterou je například stále funkční výtah páternoster z roku 1971. Ten je se svou výškou 56,8m a 16 stanicemi nejvyšším výtahem s nepřetržitým pohybem v ČR. „Výtah tvoří systém 35 dřevěných kabin v ocelovém rámu zavěšený na dvou masivních řetězových smyčkách. Kabiny jsou určeny maximálně pro dvě osoby a pohybují se stálou rychlostí 0,3 metru za sekundu," vysvětlují unikátnost výtahu autoři webu liberec-reichenber.net.

Nosnost plně zatíženého výtahu je 5600 kilogramů. Za hodinu může liberecký páternoster přepravit z jednoho nástupního místa až 480 lidí.

Stavba budovy probíhala v letech 1967 až 1976, od května roku 1976 byla využívána Státním výzkumným ústavem textilním a Výzkumným ústavem textilní technologie. Po zániku SVÚT sloužila pro okresní úřad a v letech 2000 až 2004 se ve spolupráci s architektonickou kanceláří SIAL, pod vedením Karla Novotného, pracovalo na přestavbě na nové krajské sídlo.

„Budova prošla citlivou rekonstrukcí, skleněná okna byla nahrazena kvalitnějšími, upravil se také hlavní vstup, ale nejvíce se změnil interiér," dodal ředitel muzea Křížek, který bude zahajovat i dnešní výstavu přímo v budově.