„Jede sem do Liberce holčina, která ale nemá nic domluvené. My ji bohužel nemáme kde ubytovat a vůbec nevíme, kde najdeme nějaký seznam možností bydlení pro uprchlíky nebo na koho se obrátit,“ popsala Markéta Kalousová, která celý víkend obvolávala známé, kteří ji nakonec odkázali na Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci. Tam už mladé Ukrajince dokázali pomoct a bydlení pro ni najít.

V libereckém KACPU prošlo do pondělního rána registrací už 5 208 uprchlíků. Přes tisíc z těchto lidí potřebovalo zajistit ubytování, neboť nemělo žádné domluvené předem například přes příbuzné žijící v Česku nebo přes jiné kontakty. Podle všeho bude počet takových lidí přibývat. „Poměr osob, které nemají zajištěné ubytování, se v posledních dnech mění a zvyšuje. Předpokládáme, že se jejich množství bude neustále zvětšovat,“ uvedl Jan Hadrbolec, ředitel Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, který zajišťuje fungování KACPU a koordinuje i ubytování osob.

Liberecký kraj nyní shání další ubytovací místa, podle odhadů jich budou třeba stovky až tisíce.

Stejné téma řeší kraje i s vládou, která chystá model, v němž přesně určí počet lidí, o které se musí kraje postarat. Přesné podmínky by měly být známy ve středu 16. března.

„Jsem pro, aby vláda co nejvíce motivovala lidi, kteří se ubytováním neživí, nevlastní žádné ubytovací zařízení, ale jsou ochotni poskytnout některou ze svých nemovitostí či pronájem. Pro lidi, kteří to potřebují. Částka, kterou získají, by měla být dostatečně motivační především proto, že to nakonec bude nejlevnější ubytování pro stát, s nejmenšími organizačními starostmi. Vedle toho budeme poskytovat finanční podporu pro vlastníky ubytovacích zařízení a i pro ně by měla být částka zajímavá. Důležité je ale nyní hledat další kapacity pro ubytování,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Podle hejtmana by se k ubytování nejprve měly využít kapacity státu a státních organizací, s nimiž kraj od konce minulého týdne jedná. Hejtmanství si chce například od státu vypůjčit budovu bývalého Skloexportu v Liberci a vytvořit v ní ubytování. Ve Skloexportu by mohlo najít podle odhadu bydlení 300 – 400 osob. „Obnáší to ale stavební úpravy, kromě revizí či elektrorevizí a oprav kotelny i úpravy sociálního zařízení nebo podlahové krytiny. Náklady na úpravu jsou odhadnuty na asi 25 milionů korun,“ popsal náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík. Na rekonstrukci Liberecký kraj použije peníze, které ušetřil v loňském roce. Než se ale Skloexport pomění k místu na bydlení, uplyne ještě několik měsíců.

Cílem je v kraji vytvořit asi 6 tisíc míst k ubytování, hlavní je najít taková místa, která nebudou překážet v chodu institucí. „Když třeba uděláme v tělocvičnách ubytování, nebude se tam cvičit, nebudou fungovat, jak mají, a tomu se chceme vyhnout. Proto hledáme jiné možnosti,“ vysvětlil Půta.

V rámci pracovní skupiny jsou mapována a připravována jednotlivá zařízení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé ubytování. „Chybí většinou sociálky a sprchy, proto zvažujeme nákup mobilních buněk a dalšího zařízení. K bydlení pro uprchlíky se připravuje například bývalý domov mládeže v Zeyerově ulici v Liberci, kde bude 205 lůžek a i zde se musí provést drobné stavební úpravy a domov vybavit. „V souvislosti s tím chceme oslovit veřejnost, dobrovolníky. Chceme zahájit sběr nábytku a potřeb, protože objekt je úplně prázdný a uvítáme i nějaké šikovné ruce. Obrátíme se v tomto směru i na ukrajinskou komunitu, která je velmi aktivní a pomáhá,“ vyzval hejtman Půta.

Další místa nabídla Technická univerzita Liberec, k dispozici budou od příštího týdne. Uvolní pavilon kolejí C, kde bude přibližně 400 lůžek. Podobně využité jsou od minulého týdne i koleje ve Vesci. Stejným způsobem chce kraj postupovat i u svých organizací a využít například středoškolské internáty. Teprve potom, pokud budou kapacity naplněny, požádá o pomoc obce s rozšířenou působností. A teprve pak by přišla na řadu stanová městečka, o jejichž zřízení se v rámci republiky diskutuje. Zástupci kraje v souvislosti s ubytováváním uprchlíků žádají o vytvoření centrálního systému evidence ubytování. „Je třeba vědět, kdo tam bydlí, kdy přichází a odchází, což je potřeba pro vyplácení kompenzací. Apeluji ale především na to, aby vznikl jeden takový systém centrálně a ne čtrnáct menších, aby si to každý kraj neřešil po svém a nebylo to roztříštěné,“ doplnil náměstek Miklík.