Jana Švehlová z Jablonného v Podještědí cítila, že má v sobě ještě dostatek lásky a odvahy, a proto se rozhodla stát pěstounkou. Čekal na ni časově náročný proces, který ale s odstupem času hodnotí velmi dobře. Pomohl jí připravit se na věci, se kterými se rodič nesetká a ani si je neuvědomuje. „Ty děti si prošly situacemi, které je poznamenaly. Ať už se jedná o špatnou zkušenost s rodiči či samotné odložení,“ podotkla. Do dlouhodobé pěstounské péče si vzala tehdy dvouletou holčičku a rozhodnutí rozhodně nelituje. 

V Libereckém kraji je aktuálně kolem dvou set dětí, pro které se aktivně vyhledávají náhradní rodiny. V loňském roce poklesl počet dětí umístěných do náhradní rodinné péče, klesl i počet žádostí o zařazení do evidence náhradních rodičů. „Vzhledem k aktuálnímu smutnému trendu, kdy dlouhodobě stagnuje či klesá počet zájemců o poskytování náhradní rodinné péče, to bohužel nebylo úplným překvapením,“ sdělil náměstek hejtmana pro sociální věci Petr Tulpa. 

I africké děti měly šanci okusit čaj Tektandr.
Život v Tanzanii je drsný! Ale pocit stresu je pryč, říká liberecký dobrovolník

Zatímco osvojení neboli adopce je trvalé a mezi osvojitelem a dítětem vznikne stejný příbuzenský vztah jako mezi rodičem a dítětem, trvá pěstounská péče po takovou dobu, po kterou ji dítě potřebuje. Pěstoun o dítě osobně pečuje, žije s ním, ale není jeho zákonným zástupcem. V loňském roce bylo v Libereckém kraji do náhradní rodinné péče zprostředkováno 27 dětí a dalších 32 dětí bylo umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu. „Myslím si, že to je trend dnešní doby. Lidé nejsou ochotní udělat něco potřebného pro někoho jiného,“ vysvětluje si současnou situaci Švehlová. 

Kraj zaznamenal pokles i v počtu přijatých žádostí o vykonávání náhradní rodinné péče. Bylo jich 29, což představuje nejmenší počet za poslední čtyři roky. Patnáct žádostí mířilo do evidence osvojitelů, devět do evidence pěstounů a pět žádostí do evidence pěstounů na přechodnou dobu. „Loňský rok provázelo několik faktorů, které mohly mít na tento neveselý vývoj vliv, ať už hovoříme o trvající epidemiologické situaci, jejích dopadech, existenčních nejistotách či obavách z procesu, kterým budoucí náhradní rodiče musejí procházet,“ podotkl Tulpa. 

Děti ve školce. Ilustrační snímek.
Děti uprchlíků místa českým dětem ve školkách nezaberou. Přednost nemají

V kraji běží od roku 2015 kampaň Mít domov a rodinu – Samozřejmost nebo vzácnost? Jejím cílem je propagace náhradní rodinné péče a získávání nových pěstounů či osvojitelů. Pracovní skupina realizuje aktivity pro vyhledávání náhradních rodičů a nastavuje kampaň tak, aby oslovovala veřejnost po celém kraji. Podle koordinátorky aktivit pro náhradní rodinnou péči v Libereckém kraji Kateřiny Blažkové se pěstouni hledají často pro děti starší, sourozenecké skupiny, ale také děti s nějakým hendikepem, či děti minoritního etnika. Vždy záleží na žadatelích, jak jsou tolerantní. Jednou z „nenáročných“ pěstounek je Magda Bucharová Hasanová, která se této záslužné činnosti věnuje dvacet let. Nedávno si rodina vzala do péče romské sourozence ve věku tří a čtyř let, kteří si prošli týráním a pobytem v dětském domově. „Přemýšlela jsem, co má v životě smysl, a pěstounská péče mě oslovila. Nemusím porodit děti, abych je milovala,“ zdůraznila pěstounka. 

Z počtu dětí umístěných díky pomoci Krajského úřadu Libereckého kraje bylo v roce 2021 dohromady 18 dětem zprostředkováno osvojení, z čehož 6 dětí mířilo do osvojení přímo z porodnice a 9 dětí bylo umístěno do dlouhodobé pěstounské péče. „Naším heslem je, že nehledáme rodičům vhodné dítě, ale hledáme dítěti vhodné rodiče,“ dodala Blažková.