„Není to definitivní. Snažíme se od měst, kde působíme, získat mimořádnou dotaci. Pokud uspějeme, budeme moci služby poskytovat nadále a zaměstnance si ponechat," uvedl Průcha.

Například v Liberci jim zřejmě vyhoví. Podle primátorky Martiny Rosenbergové (ČSSD) chtějí Člověku v tísni poskytnout mimořádnou dotaci 56.000 korun na dva měsíce. Rozhodnutí rady města ale ještě musí schválit zastupitelé.

Podle Průchy by jim dotace na dva měsíce měla stačit. Očekávají totiž schválení příspěvku z ministerstva práce a sociálních věcí.

Některé sociální služby dosud Člověk v tísni hradil z evropské dotace v rámci projektu IP1, který ale letos končí. Navazovat na něj měl další projekt hrazený z evropských peněz, takzvaný IP4. „Má zpoždění a nevíme, kdy se spustí," konstatoval Průcha.

Liberecká pobočka Člověka v tísni pomáhá lidem v sociálně vyloučených lokalitách deset let. Působí v Liberci, Frýdlantském výběžku, v České Lípě, Novém Boru a lokalitě Ralska.

Ročně se stará asi o 600 lidí. Za nejvážnější problémy svých klientů považuje Průcha nedostatečnou vzdělanost a bydlení, se kterým je spojená i zadluženost.

Podle Průchy se třeba pro lidi žijící na ubytovně nebo nuzných bytech jen obtížně hledá odpovídající bydlení. „Je to začarovaný kruh. Města u svých bytů mají přísné podmínky, které nejsou schopni naši klienti splnit. Mají třeba záznam v rejstříku trestů nebo dluhy vůči městu," řekl. I proto musí podle něj žít v nevyhovujících podmínkách u podnikatelů, kteří od státu na ně inkasují částky srovnatelné s tržním nájemným. „Ideální by bylo, kdyby takové ubytování bylo spojené s doprovodnými sociálními službami, které by jim pomohly dostat se z dluhů, najít zaměstnání nebo se vzdělávat," nastínil Průcha.

Člověk v tísni v Liberci ve čtvrtek uspořádal akci zaměřenou na mýty spojené se zneužíváním sociálních dávek.

„Mediálně se o tom hodně mluví, ale se záměrným zneužíváním se setkáváme jen minimálně. Spíše je to z nedbalosti nebo neznalosti," tvrdí Průcha.