Kliknutím zvětšíte„V základních školách je to číslo ohromující a uvidíme, jakým způsobem budeme s touto kapacitou hospodařit v dalších měsících. Zvýšit počet dětí ve třídách nelze. Vyhláška omezuje počet na třicet, město sice může nařídit zvýšení na 34, avšak to už nejsou mnohé třídy schopné pojmout i například z hygienického hlediska a rozhodně to není vhodné i z hlediska kvality vzdělávání,“ popsal situaci náměstek primátora pro školství Ivan Langr.
Pokud jde o samotný výchovně vzdělávací proces, probíhá podle náměstka, až na jeden ročník v jedné ze škol, bez výraznějších problémů. Ty vznikají zejména tam, kde je ve třídě více ukrajinských dětí, což potvrzuje i ředitel Základní školy Broumovská Martin Mikuš. „Pokud jsou ve třídě dvě nebo tři děti, tak se bez problémů začleňují. Když jich je ale víc, vytvářejí si svoji skupinu a nemají potřebu se zapojit mezi české děti. U nás tento problém naštěstí není, ale v některých kolektivech ano,“ zmínil ředitel školy.
Podle něj by v takových případech bylo výraznou pomocí více ukrajinských učitelů, kteří jsou podle ředitele velmi potřební. Například na Broumovské mají asistentku, která nejen komunikuje s dětmi, ale především zprostředkovává kontakt s rodiči, z nichž většina česky nehovoří. „Děti, které jsou u nás, už na jaře chodily do adaptačních skupin a nyní ještě mají odpolední doučování češtiny, se začleňují dobře,“ doplnil Mikuš.
Jednou ze školaček z Ukrajiny je i Irina, která utekla s rodinou z Charkova. „Ve škole se Irině líbí, má i nové kamarády a já se přátelím zase s jejich rodiči,“ řekla Irinina maminka Nadja, která v Liberci bydlí u příbuzných a zřejmě tady i zůstane.
Nestíhá ani poradna
Podle Langra si situace od začátku školního roku nějakým způsobem sedá nebo sedla. „Problém je ale také s tím, že v mnoha případech se stále čeká na diagnostiku z pedagogicko-psychologické poradny. Ani poradna nemá takovou kapacitu, aby ve zrychleném řízení vyšetřila všechny děti. Výsledky budou ještě nabíhat v příštích týdnech a mohou přijít nějaké přechody do speciálních tříd, případně v případě prvňáků návraty do mateřských škol,“ doplnil Langr.
V souvislosti s tím ovšem upozornil, že stát ve směru vzdělávání uprchlíků příliš nepomáhá.
„Nedá se to zvládnout bez ukrajinských asistentů a učitelů. Nestačí pouze vyčlenit prostředky, nejsme si sami schopni pomoci v personální otázce, a to není problém jen Liberce. Ukrajinští učitelé nejsou, a pokud ještě stát chystá změnu ve společném vzdělávání, tak se to musí projevit v celém výchovně vzdělávacím procesu,“ varoval náměstek pro školství.
Navíc se podle něj musí dodržovat vyhlášky a žádná škola není nafukovací, má omezený počet úvazků a nelze přijímat lidi nad rámec. Přitom každá musí kvůli cizincům dělat organizační změny ve výuce. „Stát tak chce po školách věci, které sám zakazuje nařízeními. Nevím, co budeme dělat, pokud přijde další větší uprchlická vlna. Nejsme schopni přijmout žádné další děti a nebude to nejspíš problém jenom Liberce,“ dodal Langr.
Zatímco ukrajinské děti volná místa ve školách naplnily do posledního, mezi dospělými uprchlíky naopak opadl zájem o jazykové kurzy. Město prostřednictvím Komunitního střediska Kontakt pořádá jazykové kurzy pro starší patnácti let, tedy i dospělé, a čerpá na ně dotace z Ministerstva vnitra přibližně ve výši dvou milionů korun. Ještě před prázdninami byly kurzy plné a otevřeno bylo až deset tříd, nyní klesl zájem natolik, že bude město dotace vracet. Třídy jsou naplněné sotva z poloviny. „Zájem je natolik malý, že dost velkou část dotace budeme vracet, protože ji nejsme schopni zužitkovat,“ podotkl Langr. Důvod, proč se nechtějí Ukrajinci učit česky, nezná, přičítá to však tomu, že mnozí z nich začali chodit do zaměstnání a na kurzy už jim nezbývá čas.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
