Rání dorazila do Liberce už ve čtyřech letech z indické Kalkaty. Podle mluvčí liberecké zoo Barbary Tesařové ale nebyla prvním slonem, kterého liberecká zoologická zahrada chovala. „Ještě před ní k nám přijela dvouletá slonice Kity, ta však v Liberci vydržela pouhých sedm let. Uhynula kvůli nevhodnému krmení, které jí dávali návštěvníci,“ vysvětlila mluvčí. Rání posléze přežila dvě své soukmenovkyně, a aby nebyla osamělá, přicestovala za ní z německého Münstru slonice Balu. Ta už za sebou měla smutný příběh „odstrkovaného“ člena stáda, Rání ji však naštěstí bez problémů přijala.

Blíže se seznámit s oběma slonicemi budou mít návštěvníci zahrady možnost v srpnu, kdy si liberecká zoo připomene kulaté výročí chovu těchto chobotnatců u příležitosti Mezinárodního dne slonů. „Návštěvníci se budou moci setkat s oběma slonicemi a od jejich ošetřovatelů se dozví řadu zajímavých příběhů z jejich výcviku,“ vysvětlila Tesařová.

BUDOU MLADÍ SAMCI?

Rání a Balu jsou možná poslední slonice, které liberecká zoo chová. Ve vzdálenější budoucnosti by se zde totiž rádi zaměřili na chov mladých sloních samců, čímž by mohli ulevit evropským zoologickým zahradám. „Jednalo by se o slony, kteří jsou ještě příliš mladí na to, aby se rozmnožovali, a příliš staří, aby zůstali u matky. Počítáme s tím, že bychom je zde trochu vychovali a pak zase poslali dál,“ vysvětlila Tesařová s tím, že se samozřejmě jedná o vizi v delším časovém horizontu.

V mnohem bližší budoucnosti čeká zdejší slony jedna příjemná změna – dlouho diskutovaná rekonstrukce slonince. Jak potvrdil vedoucí technického oddělení Radim Špringl, momentálně se chystá průzkum, v jakém stavu se stavba nachází a jaké opravy budou nezbytné. „Budova je 45 let stará a tomu také odpovídá její stav. Nedávno jsme nechali změřit její energetickou náročnost a zjistili jsme, že je na úplně nejhorší hranici. Lidově řečeno, topíme pánu bohu do oken,“ vysvětlil Špringl, podle kterého se počítá i se zvětšením výběhu. „Nechali bychom zasypat část příkopu, což by umožniloi napojení výběhu na komunikaci, abychom nemuseli slony do výběhu transportovat jeřábem,“ poznamenal.

VĚTŠÍ BEZPEČÍ SLONŮ

Rekonstrukce by však měla přinést i větší bezpečí pro chovatele slonů, kteří jsou s nimi momentálně v bezprostředním kontaktu. Ze tří možných variant by v liberecké zoo chtěli zavést polokontaktní chov, kdy má ošetřovatel možnost skrýt se před zvířetem například za mříž. Jak bude rekonstrukce nákladná, ještě není jisté. Podle Špringla se může pohybovat kolem 17 milionů. Po průzkumu by se měla začít připravovat projektová dokumentace.