Tento 34. ročník závodu bude zkouškou nejen lidských sil, ale i odolnosti speciálně navrženého automobilu. Ten byl navržen výhradně pro potřeby závodu - má centrální dofukování pneumatik, podvozek hlídá 6 kamer a v motoru je ukryto 850 koní. Pabiška přiznává, že je to naposledy, kdy bude tým závodit ve voze značky Liaz.

„Budu možná posledním Liberečanem, který Dakar pojede na Liazce,” smutně poznamenal závodník. Kvůli zastavení výroby již není možné zaručit, že příští vozidlo bude obsahovat alespoň nějaké komponenty kdysi legendárních Libereckých automobilových závodů.

To ale nebrání Davidu Pabiškovi v tvrdé přípravě na rallye. Závod v kabině náklaďáku pro něj bude premiéra. Dosud jezdil rallye v sedle motorky.

„Navigátor je velitel vozu. Mimo svoji práci s mapou určuje, kde se zastaví, koriguje závodního ducha řidiče, aby se posádka udržela na cestě,” vysvětluje Pabiška svoji práci.

Součástí týmu sedlčanské stáje v čele s řidičem Jaroslavem Valtrem je Pabiška od letošního léta. Nejtěžší motoristický maraton o délce 15 dnů si však na dvou kolech letos neprojel poprvé. „Na motorku se jednou budu chtít vrátit,” slibuje mladý muž.

Slůvko Dakar v názvu rallye je dnes již jen obchodní značkou, připomínající, že dříve se závod jezdil v Africe. Od roku 2009 se jezdí v Jižní Americe - v Argentině, Chile a nyní i v Peru. Krajina zde je podobná té africké - s malými písečnými dunami.