close
info
Zdroj: Zoo Liberec
zoom_in
ZEBRA BEZHŘÍVÁ, samička
Datum narození: 23. 2. 2023
Zebra bezhřívá je jedním z pěti poddruhů zebry stepní. Ve volné přírodě se vyskytuje už jen na území severní a severovýchodní Ugandy, kde podle odhadovaných počtů žije posledních 300–400 jedinců. I v zoologických zahradách je k vidění pouze zřídka a její populace, i přes veškeré úsilí zoologů, spíše stagnuje. Matkou hříběte je sedmnáctiletá klisna, která přivedla na svět již 4 mláďata, a otcem sedmiletý liberecký plemenný hřebec.
„Situace zeber bezhřívých v chovech v lidské péči není příliš veselá. V současné době chová tento raritní taxon pouhých deset zoologických zahrad na světě a za poslední 3 roky se rozmnožily pouze ve 3 z nich, včetně Liberce. Naše samička tedy bude pro udržení chovné populace, která aktuálně čítá pouhých 38 zvířat, obrovským přínosem,“ řekl zoolog Luboš Melichar.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in NYALY NÍŽINNÉ
Datum narození: 13. a 21. března
Pro Zoo Liberec jde o mimořádnou událost, protože obě antilopky jsou prvními, které se zde podařilo úspěšně odchovat. V loňském roce se sice také narodila dvě mláďata, obě se ale ukázala jako neživotaschopná. Letošní přírůstky už mají kritické dny za sebou. Nyaly nížinné chová Zoo Liberec teprve od roku 2010. U nyal se vyskytuje silný pohlavní dimorfismus, kdy jsou samci až dvakrát těžší než samice a mají delší hřeben ze srsti na hřbetě a hrudníku.
Nyaly se vyskytují především v hustých nížinných lesích poblíž vody. Hlavní potravou je zde pro ně listí, tráva a také ovocné plody některých stromů. Aktivní jsou především večer a během noci až do rozbřesku. Ve dne se ukrývají ve stínu.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in TROJICE MLÁĎAT VISKAČ
Skupina viskač se v liberecké zoologické zahradě rozrostla o tři čerstvé přírůstky. Dvě mláďata se narodila 23. března a jedno mládě 26. března. Zoo Liberec začala s chovem viskač na podzim roku 2021, kdy přicestovali samec a tři samice ze švýcarského Curychu. Reprodukce viskač v lidské péči má svá úskalí. Za běžných okolností je soužití dospělých jedinců bezproblémové, když ale některá ze samic porodí, samec se k mláďatům zpravidla chová velmi agresivně a může je poranit nebo i zabít. Samice proto musí mít k dispozici bezpečná útočiště, boudy imitující nory nebo části expozice, kam se za nimi samec díky výraznému rozdílu ve velikosti nedostane.
Mláďata se rodí dobře vyvinutá, osrstěná a s otevřenýma očima. Krátce po narození jsou schopná se samostatně pohybovat a následovat matku, od které pijí mléko přibližně dva měsíce, než zcela přejdou na pevnou stravu. Ve volné přírodě mohou mladé samice zůstat v rodné kolonii i po dosažení pohlavní dospělosti, která nastává okolo 9 měsíců věku. Oproti nim mladí samci pohlavně dospívají až v 15 měsících a rodnou kolonii zpravidla ihned opouští. V prostředí zoologické zahrady čeká viskačí mláďata obou pohlaví velmi pravděpodobně transport k jinému chovateli. Dostanou tak příležitost, aby se sama rozmnožila a posílila populaci viskač v evropských zoo.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in TAKIN ČÍNSKÝ
Datum narození: 13. 4. 2023
Matkou malého samečka je samice Bára (*2006), otcem Adam (*2001). Takiny čínské chová v Evropě pouze Zoo Liberec, zvířata z této zoo je ale možné vidět ještě i v Zoo Berlín, Bojnici a Chomutově. Ve všech případech jde jen o deponace, tj. zápůjčky. Zoo Liberec získala vzácné sudokopytníky se zlatavou srstí v roce 2002 ze Zoo Peking. Jako svébytný druh byl takin objeven a popsán teprve v roce 1950. Charakteristickým znakem takina čínského je jeho „zlatá“, hustá a dlouhá srst a mohutné zatočené rohy, které dorůstají délky až 64 cm. Nohy jsou krátké a zavalité s širokými kopyty uzpůsobenými k pohybu v hustě zarostlém terénu.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in SUP HNĚDÝ
Datum narození: 7. 5. 2023
Přesně po třiceti letech se vylíhlo v liberecké zoo mládě supa hnědého. Jako většina mláďat dravých ptáků se vyklubal v líhni umístěné v zázemí zoo. V tomto speciálním inkubátoru většinou nechávají ošetřovatelé čerstvě vylíhlé dravce prvních sedm dní, během kterých se je pokouší pomalu ručně rozkrmit, a tím zvýšit šanci na úspěšný odchov. Matkou mláděte je dvacetiletá samice ze Zoo Zlín a otcem čtyřiadvacetiletý samec z pražské zahrady, kteří byli do liberecké zoo přivezeni v roce 2020 za účelem založení nového chovného páru a s nadějí na rozmnožení. Ve volné přírodě se supi hnědí vyskytují v oblasti Blízkého východu, střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Občas zalétá i do střední Evropy. Na řadě míst v Evropě byl v minulosti úplně vyhuben a několik let už probíhají úspěšné repatriační projekty s cílem tyto majestátní dravce do evropské přírody navrátit. Jestli i liberecké mládě bude vybráno jako vhodný kandidát pro vypuštění, rozhodne mezinárodní koordinátor chovu.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in HŘEBEČEK ZEBRY CHAPMANOVY
Datum narození: 14. 6. 2023
Jedná se už o 109. mládě tohoto druhu, které přišlo v liberecké zoo od počátku chovu v roce 1970 na svět. Hříbě má drobnou anomálii. Mládě má místo běžných zebřích hnědých očí modré duhovky a je celé světleji zbarvené. Je to způsobeno menším množstvím přírodního barviva melaninu v těle a zvířatům nezpůsobuje žádné zdravotní problémy či komplikace.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in SOB KARELSKÝ
Datum narození: 18. 6. 2023
Zoo pod Ještědem chová ohrožené soby karelské od roku 2013 a letošní přírůstek je již sedmé mládě narozené v Liberci. Sob karelský se ve volné přírodě vyskytuje výhradně ve Finsku, a to ve dvou izolovaných subpopulacích, východní a západní. Každá z nich čítá jen něco přes 1 000 jedinců. Už na počátku 19. století málem vyhynul. „Populaci zachránila a obnovila zvířata dovezená z oblasti zvané Karélie, která se nachází mezi Finskem a Ruskem. Tam přežíval malý zbytek populace. Díky této translokaci a intenzivní ochraně došlo ve Finsku k jeho obnově a druh se začal v 70. letech minulého století úspěšně šířit. Několik let už také probíhají úspěšné snahy o repatriaci v zoo odchovaných jedinců zpět do volné přírody,“ řekl zoolog Luboš Melichar.
Soby karelské, které bylo ještě před nedávnem vidět v zoologických zahradách jen zřídka, dnes díky úspěšným odchovům v Evropě chová již 27 institucí, ve kterých se za poslední rok narodilo 23 mláďat.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in OSINÁK AFRICKÝ
Datum narození: 1. 9. 2023
Liberecká zoo začala s chovem osináků afrických před třemi lety, obývají expozici Pavilon tropů společně zoborožci hrubozobými. Osináci ve volné přírodě obývají tropické lesy střední a západní Afriky. Přestože umí obratně šplhat, zdržují se převážně na zemi. Na stromy se uchylují pouze výjimečně v případě nebezpečí. Pokud se osináci cítí ohrožení, naježí své ostny, které jim vyrůstají na zadní části hřbetu, a opticky tím zvětší svoji velikost. Stejně jako ostatní dikobrazovití se natočí k predátorovi zády a pokouší se ho zranit svými bodlinami. Na rozdíl od dikobrazů jsou ale štíhlejší, mají dlouhý ocas zakončený štětkou ze světlých tuhých chlupů, kterými mohou chřestit. Bodliny jim vyrůstají pouze na zadní části hřbetu, zbytek těla kryjí krátké ploché štětiny. V zoologických zahradách se dožívají až dvaceti let.
close info Zdroj: Zoo Liberec zoom_in SAMIČKA SAMBARA SKVRNITÉHO
Datum narození: 10. 10. 2023
Sambar skvrnitý patří k silně ohroženým druhům, a proto narození puntíkovaného tropického jelínka vyvolalo radost v liberecké zoologické zahradě. V rámci českých a slovenských zoologických zahrad jsou sambaři k vidění velmi zřídka, aktuálně je chová pouze zoo v Liberci a Děčíně. Sambaři skvrnití patří k jedněm z nejohroženějších kopytníků na světě. Žijí pouze na dvou menších ostrovech visajanského souostroví na Filipínách a dle odhadu odborníků ze Světového svazu na ochranu přírody ve volné přírodě žije maximálně 700 posledních jedinců. „Naše malá samička bude pro posílení sambaří populace chované v lidské péči velkým přínosem. Je zde také veliká šance, že bude moci i nadále zůstat v chovu u nás pod Ještědem a ve spolupráci s mezinárodním koordinátorem se pro ni následně pokusíme najít vhodného a geneticky cenného partnera,“ podotkl zoolog Luboš Melichar. Liberecká zahrada chová sambary skvrnité od roku 2012 a za tu dobu tam narodilo celkem 8 mláďat.
Zoo Liberec se na záchraně tohoto ohroženého filipínského sudokopytníka podílí nejen svým zapojením do evropského koordinovaného chovu, ale už třináct let také aktivně spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Talarak, která na filipínském ostrově Negros provozuje záchrannou stanici pro sambary skvrnité i další endemitské druhy z oblasti visajanského souostroví. Pracovníci Talaraku zároveň úspěšně usilují o znovuzalesnění území a do nově vyhlášené chráněné přírodní rezervace na ostrově také začali vypouštět některá v centru odchovaná mláďata. V roce 2020 se jim díky velké podpoře a pomoci zkušených odborníků z evropských zoo podařilo do volné přírody navrátit i 28 sambarů skvrnitých.