Náročná rekonstrukce skončí začátkem září a do dvou měsíců by se do domu měli nastěhovat nájemníci. Stavbě v Orlí ulici přitom v minulosti opakovaně hrozilo zbourání. Liberec se ale rozhodl historicky významnou ukázku architektury a stavitelství z období pozdního klasicismu zachránit a místo demolice získat evropskou dotaci na její záchranu.

„Mám velikou radost, že se nám takto významnou a cennou budovu povedlo zachránit a proměnit ji i díky evropské dotaci na důstojný objekt, který bude dál sloužit lidem k bydlení. Rekonstrukce nebyla jednoduchá a nakonec bude stát víc, než jsme původně čekali. Nicméně město, pokud je to jen trochu možné, má takto cenné a jedinečné domy zachraňovat a opravovat. Nikoliv bezhlavě a neurvale bourat, likvidovat. Zvlášť v historické části,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

Díky historickým pramenům se podařil zrekonstruovat i příběh domu s číslem popisným 139/5 v ulici Orlí. Podle dobových pramenů se začal psát už před rokem 1771, kdy měl ale objekt číslo 519 a ulice se jmenovala Adlergasse. Nové číslo 107 získal při přečíslování domů v roce 1789, to platilo ovšem pouze do roku 1826, od kdy objekt nese číselné označení 139, které platí dodnes. „Z archivů lze doložit, že v témže roce patřil Josefě Apollonii Kasper. 

Křest románu Waldvilla proběhl koncem července. Na snímku její autor Miroslav Stuchlý (třetí zleva).
Lesní vila ožívá na stránkách románové prvotiny

Dobové záznamy ukazují, že šlo o jeden z velmi starých libereckých soukenických domů v takzvané Třetí čtvrti, které se říkalo Viertel. Od tohoto názvu bylo odvozeno i české jméno Na Čtvrti. Podle sčítání lidu z roku 1921 už stavba patřila Otto Stadlerovi a žilo v ní dvacet lidí v pěti rodinách,“ upřesnil historii Tomáš Tesař z Kanceláře primátora.

Budova v Orlí je podle něj zajímavá a jedinečná mimo jiné tím, že historicky nerespektuje uliční čáru, tedy místo, kde přesně měla být ve své době postavena. Další historickou zajímavostí je například záznam o tom, že jedním z jeho dlouholetých nájemníků byl vlastník cenného pozemku v centru Liberce, na němž později vyrostl legendární Baťův dům.

Podle vedoucího Kanceláře architektury města (KAM) Liberec Jiřího Janďourka lze lokalitu považovat za takzvaně živelně rostlou čtvrť. Tento dům je toho cenným důkazem i proto, že svým půdorysem nepřirozeně vyčnívá do ulice. Podobně unikátních staveb zbylo na území Liberce už jen několik. „Zbourat takový skvost bych považoval za katastrofu. Je důležité, abychom o naše historické a kulturní dědictví pečovali, protože právě takový přístup z nás dělá civilizované společenství. Cením si toho, že město i přes řadu překážek a problémů tento objekt zachovalo,“ doplnil Janďourek.

Grabštejn.
Hradům a zámkům v Libereckém kraji chybí návštěvníci. Přesto chystají akce

Několik měsíců trvající rekonstrukce, na níž Liberec uvolnil ze své rozpočtu asi 20 milionů korun, přičemž polovinu z této částky ještě v budoucnu získá zpět jako vyrovnávací platbu za nájemné a udržitelnost, má skončit během srpna. Šestého září pak bude objekt předán k užívání a postupně zabydlena novými nájemníky. Celkem rekonstrukce stála asi 40 milionů, zhruba polovinu město získalo z evropských dotací. I kvůli tomu se bude přidělování sociálních bytů řídit podmínkami ministerstva pro místní rozvoj, které dotaci zprostředkovalo. Zatím není jasné, kdo v nových bytech bude bydlet. „Máme databázi žadatelů, ze které budeme vybírat. Noví nájemci by se mohli nastěhovat zhruba do dvou měsíců od předání opraveného domu,“ dodal Tesař.

V jiném domě v Žitavské ulici Liberci, na který město získalo také dotaci z ministerstva, se při přidělování bytu zájemcům posuzoval zejména příjem v posledním roce před uzavřením nájemní smlouvy, který nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy. „Byty budou využívány pro zajištění dostupného bydlení pro osoby v aktuální bytové nouzi v ekonomicky aktivním věku, které buď nemají žádné, nebo mají pouze nevyhovující bydlení,“ uvedl tehdy primátor Zámečník.