Přestože výskyt černého kašle dosáhl maxima v roce 1956 a po zavedení plošného očkování došlo k poklesu nemocnosti a úmrtnosti u dětí, aktuálně řada evropských zemí včetně Česka hlásí jeho šíření.

„Velmi alarmující je, že v případě České republiky dochází podle dostupných hlášení k lokálním výskytům černého kašle u neočkovaných dětí, a to i školního věku. Přitom očkování proti pertusi patří mezi povinné vakcíny. Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají,“ sdělila ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Výjimkou není ani Liberecký kraj, kde se počet případů téměř zčtyřnásobil. Zatímco v roce 2022 Krajská hygienická stanice Libereckého kraje evidovala šest případů, loni už jich bylo 23. Nejmladšímu byly 2 měsíce, nejstaršímu 75 let. Letos se už nakazili čtyři lidé ve věku od 21 do 45 let, všichni očkovaní. Relativní nemocnost je ve všech okresech kraje podobná.

Onemocnět mohou i očkovaní, průběh však bývá mírnější než u neočkovaných. „Doporučujeme v dospělosti přeočkování proti pertusi, nejlépe kombinovanou vakcínou, která je kromě dávivého kašle určena i proti záškrtu a tetanu,“ řekla mluvčí liberecké krajské hygienické stanice Zuzana Balašová.

Toto doporučují zejména rodinám, kde plánují mít děti. Jedná se o tzv. Cocoon strategii, která míří na ochranu novorozenců a kojenců. „Spočívá v přeočkování nejbližších osob v okolí novorozence včetně těhotných žen v období třetího trimestru,“ upřesnila ředitelka protiepidemického odboru krajské hygieny Monika Hausenblasová.

Současné vakcíny proti černému kašli jsou podle ní bezpečnější než dříve používané. „Apeluji na to, aby se rodiče neváhali poradit s dětskými lékaři, pokud o očkování pochybují, a pokud možno dodržovali očkovací kalendář,“ vyzvala Macková.

Leguán zelený.
Liška ve skruži či leguán na zahradě. Liberecká Archa hlásí nové rekordy

Mezi velmi nakažlivá onemocnění, která se začala více šířit napříč Libereckým krajem, patří také svrab. Za rok 2023 evidovala krajská hygienická stanice dvojnásobně více případů (691) než předloni (342). Do letošního 11. ledna se s nákazou potýká 25 lidí, kteří mají první příznaky z loňska. Mezi nejvíce zasažené okresy patří Liberecko (320) a Českolipsko (204), nejméně se nákaza šířila na Jablonecku (79) a v okrese Semily (88). Na Českolipsku řešili hygienici čtyři ohniska nákazy.

Svrab postihuje lidi bez ohledu na rasu, pohlaví a věk a stále je aktuálním celosvětovým problémem. Dávno už neplatí jeho spojení jen s lidmi žijícími ve špatných hygienických podmínkách s nižším socioekonomickým statusem.

U lidí, kteří dodržují hygienu, dochází k tomu, že jsou příznaky tohoto infekčního onemocnění mylně považovány za alergickou reakci. Takzvaný svrab čistotných se totiž neprojevuje typickým výsevem vyrážky a jeho diagnostika není v závislosti na těchto skutečnostech snadná ani rychlá. „Onemocnění svrabem se více vyskytuje u osob sociálně slabých se špatným hygienickým standardem, ale může se samozřejmě vyskytnout i ve standardních rodinách,“ informovala Balašová.

Zastávka budoucí autobusové linky městské hromadné dopravy, která bude obsluhovat libereckou nemocnici a přilehlá zdravotnická zařízení.
Konec šplhání do kopce! K liberecké nemocnici pojede tzv. zdravotnická linka

Léčba svrabu je poměrně jednoduchá a spočívá v přemazání těla mastmi určenými pro léčbu tohoto onemocnění. Důležité je dodržet pokyny lékaře. Současně s nemocným je nutno léčit i úzké kontakty, i když nemají příznaky onemocnění. Nemoc se přenáší těsným kontaktem, sdílením oblečení či sexuálními aktivitami. Nejrizikovější věkovou skupinou jsou adolescenti ve věku 15 až 19 let a následně školní děti od 5 do 14 let.

Hygienici zaznamenali i zvýšený výskyt legionelózy, což je akutní horečnaté onemocnění způsobené nejčastěji bakterií Legionella pneumophilla. A může za to i šetření na energiích, konkrétně na teplotě teplé vody. Teplou vodu je totiž třeba v bojlerech udržovat na minimálně 55 stupních Celsia, což v případě venkovních mrazů zvyšuje náklady. Nicméně udržování správné teploty a rozvodů teplé vody jsou nejúčinnějším a nejlevnějším opatřením prevence výskytu legionell a tím i možného onemocnění.

„Při vzniku legionelózy hraje roli imunita, životospráva, léčená onemocnění jako například AIDS, nádorové onemocnění, cukrovka či onemocnění dýchací ústrojí a predispoziční faktory. Častěji se vyskytuje u lidí starších nad 50 let a u mužů,“ dodala Balašová.

Mohlo by vás zajímat: Pane, nemáte ponožky? Noclehárna je plná, lidé bez domova shání teplé oblečení

Zdroj: Jiří Louda