Bezdoplatkovou zónu, jeden z mála nástrojů, kterými mohou města alespoň částečně regulovat „trh s bídou“, vyhlásil Liberec. Od ledna platí na objekt ve Vojanově 138, teď ji rozšířil na další domy stejného majitele v téže ulici a kromě toho na ubytovnu bývalé Kolory v liberecké čtvrti Vesec.

„Vyhlášením zóny cílíme na eliminaci intenzivních sousedských sporů a pochopitelně také na byznys s chudobou, jehož jsou obyvatelé domu dlouhodobě středobodem,“ vysvětlil náměstek libereckého primátora Ivan Langr, který za vyhláškou stojí.

STOP KŠEFTU

V praxi to znamená, že noví nájemníci, které by tu chtěl majitel soukromého objektu ubytovat, už nemají šanci získat doplatek na bydlení. Tím pro „obchodníky s chudobou“ ztrácejí atraktivitu. Peníze od státu už nepůjdou do jejich kapsy.

Město tím zároveň řeší i eskalaci problémů s veřejným pořádkem. V doupatech, kterým se domy podobných vykuků podobají, zpravidla nacházejí zázemí ti nejubožejší. Lidé zatížení exekucemi a mající problémy s pořádkem a kriminalitou, která se často přenáší i do výchovy dětí.

S rozhodnutím města ovšem nesouhlasí Asociace romských představitelů Libereckého kraje. „Bezdoplatková zóna nepřinese větší bezpečnost ani nezastaví příliv migrace,“ tvrdí ve svém prohlášení. Je prý výsledkem eskalace problémů, který město dlouhodobě ignorovalo.

Podle předsedkyně asociace Ivety Bílkové může opatření zasáhnout spolu s problematickými skupinami obyvatel i ty, kteří se pod hranicí chudoby ocitli bez vlastní viny. „Může se totiž stát, že se staneme svědky plošného vyhlašování, které ochromí matky samoživitelky, seniory i handicapované,“ obává se Bílková.

Takovému nařčení se ale město brání. Sociálně slabým, ale bezproblémovým lidem se snažilo už s předstihem pomoci hledat řešení, jak se z pasti obchodníka s doplatky dostat. „Některým obyvatelům jsme pomohli najít bydlení, jiní se o sebe postarali sami. V současné době v objektu přebývá už jen jedna rodina, kterou patrně zabydlíme v režimu Housing First, což je sociální bydlení pro nejpotřebnější,“ vysvětlil náměstek Langr, podle kterého je jakékoli bydlení významně lepší, než jaké měli ve Vojanově ulici.

Připouští ovšem, že věc není úplně jednoduchá. Pro nájemní bydlení v městských bytech musí lidé dodržet podmínku bezdlužnosti, problémem může být i kapacita pokojů v azylových domech pro vícečetné rodiny. A také ne všichni obyvatelé problémových domů o pomoc stojí.

CANOV: JSEM PRO

Problémy, které s sebou nese byznys s chudobou, jako je kumulace nepřizpůsobivých lidí na straně jedné a vykořisťování těch nejslabších na straně druhé, neřeší jen Liberec. „Kdyby nešel k zemi Kovák (bývalá ubytovna, pozn. red.), tak bychom návrh na bezdoplatkovou zónu podali také,“ říká rozhodně starosta Chrastavy a senátor Michael Canov. Podle něj je to jediná možnost v případech, že se s majiteli nedá domluvit. „Netvrdím, že jsou všichni stejní, ale je to obrana proti „šmejdům“ typu Radima Urbana,“ zmiňuje například podnikatele, který pronajímal byty v Kováku.

VSADILI NA DOMLUVU

Na domluvu s majiteli problematických domů naopak sází v Jablonci. Město monitoruje zhruba 20 objektů, kde žijí občané s kumulovanými sociálními problémy, o bezdoplatkové zóně uvažovalo u čtyř z nich. Radnice ale nakonec od záměru ustoupila. Podle ní totiž neřeší celou problematiku. „Opatření se netýká stávajících nájemníků, ale pouze nově příchozích,“ argumentuje náměstek jabloneckého primátora David Mánek.

Primátor Milan Kroupa proto začal jednat s majiteli objektů, u kterých zaznamenali stížnosti lidí z okolí. „Situace se tam poté velmi rychle zklidnila,“ říká. Neskrývá ovšem, že jde o řešení dočasné. Majitelé problémových objektů v centru města podle něj oponují, že do částečně vybydlených domů nové nájemníky neseženou. A do oprav investovat nechtějí, protože lokalita v centru prý není atraktivní. Není kde parkovat.

Řešením by bylo problematické objekty vykoupit a ty v nejhorším stavu, které ani zdaleka neodpovídají hygienickým požadavkům, což orgány hygieny k údivu městské samosprávy nezřídka ignorují, zbourat. A stavět byty nové, v nichž by město jasně definovalo podmínky. Na to však nemá.

Podle tajemníka jabloneckého magistrátu Marka Řeháčka tak města a obce čelí bezdoplatkovými zónami problému, který by měl plošně řešit stát. „Města by měla mít například větší kompetence mluvit se znalostí lokality do výplaty sociálních dávek,“ upřesňuje. Doplatky na bydlení totiž podle něj tvoří jen část celého balíku.