Například místo Moskevské by měla být Kyjevská, alespoň to si přejí iniciátoři petice pro změnu názvu. Liberecká radnice už přijala i návrh na přejmenování Volgogradské, další návrhy na změny názvů ulic souvisejících s Ruskem se mohou objevit každým dnem. 

„Žádáme zastupitelstvo města Liberce a jeho primátora Jaroslava Zámečníka, aby přejmenovali ulici Moskevskou na Kyjevskou ulici, a to z důvodu bezprecedentní válečné barbarské agrese Ruské federace vůči svobodné Ukrajině a tím i demokraticky smýšlejícím zemím Evropy,“ uvádí lidé, kteří sbírají podpisy na petici žádající přejmenování Moskevské ulice. Za devět dní zatím pro svůj nápad sesbírali 79 podpisů. 

Názory Liberečanů jsou na nápad přejmenovat Moskevskou, která je rušnou třídou v samotném centru, rozdílné. „Gesto je to hezké, docela dobrý počin. Ale myslím, že je na přejmenovávání ulic ještě čas, aby to lidé, kterých se to týká, ocenili,“ míní Jana Kavková z Liberce. Jiní si myslí, že je to úplně zbytečné a hloupé. 

Libereckým krajským centrem pomoci už prošlo přes dva a půl tisíce uprchlíků.
Libereckým krajským centrem pomoci už prošlo přes dva a půl tisíce uprchlíků

„Moskva nemůže za to, jaký je v Rusku prezident. Moskevská je v Liberci dlouho, je to zažitá adresa a název se neměnil ani po sametové revoluci, tak nevím, proč právě teď. Přijde mi to jako pitomý nápad,“ myslí si Jaroslav Smetana. 

Na stole leží rovněž návrh na přejmenování Volgogradské ulice, která dříve nesla dokonce i název Stalinská a nyní je ve hře návrat jejího původního názvu Janovodolská. Návrh na změnu jména podala historička umění Anna Habánová. „Žiji v té ulici pětačtyřicet let a strašně dlouho mě štve, jak se jmenuje. Vadí mi, že se Liberec není schopen postavit čelem ke své německé minulosti. A nyní je i další důvod, proč o změnu usilovat. Chápu, že změna názvu přináší problémy, že vyvolává různé reakce, ale bylo by vhodné název změnit,“ uvádí Anna Habánová. 

Město o zájmu přejmenovat ulice ví a v případě Volgogradské již má i konkrétní podnět k řešení. „Budeme o přejmenovávání ulic diskutovat. Ulic, jejichž názvy vybízí k přejmenování, je v Liberci dost, například Ruská, Irkutská, nebo Chabarovská. Můžeme hovořit o tom, jestli nepřejmenovat všechny. Ale v každém případě u každé je potřeba především přihlédnout k názoru občanů, jaká je jejich vůle,“ říká primátor Liberce Jaroslav Zámečník. Například v případě Volgogradské ulice by chtěl zapojit osadní výbor a vyzvat jej, aby se jeho zástupci zeptali místních, zda o změnu názvu stojí. 

Cestovní pas. Ilustrační snímek.
Lidé ve velkém žádají o vydání cestovních pasů. Chystají se na možnou evakuaci

„Změna názvu ulice s sebou přináší komplikace pro všechny, kdo na dané adrese žijí nebo podnikají. V Moskevské bydlí zhruba 160 lidí a zhruba stejný počet firem tady má sídlo. Pro lidi by to znamenalo změnu všech dokladů, totéž i pro firmy, ty by musely například změnit i razítka a další věci. Pokud by město ulici přejmenovalo, náklady s tím spojené hradí. Pokud už by se název Moskevské měnil, já bych se osobně přikládal ke změně na původní název Vídeňská, když už,“ popsal Jaroslav Zámečník. 

První jména dostaly liberecké ulice v roce 1850, kdy se na začátku a na konci každé z nich objevila plechová tabulka se jménem. Ta nejčastěji vycházela ze zažitých názvů jako například: Knappenberg (Tovaryšský vrch), Laurenziberg (Vavřincův vrch) nebo Keilsberg (Keilův vrch). Další názvy vycházely ze směru, tedy Friedländergasse (Frýdlantská), Röchlitzer Strasse (Rochlická) nebo Kratzauerstrasse (Chrastavská). Třetí název byl podle firem či živností jako Fleischergasse (Řeznická), Färbergasse (Barvířská), Bräuhofgasse (Pivovarská). 

S uprchlíky z válečné Ukrajiny přicházejí do česka i jejich domácí mazlíčci.
Před válkou na Ukrajině utíkají i zvířata. Pomáhá zoo i veterináři

V historii se přejmenovávaly ulice v Liberci mnohokrát. Poprvé s rozšiřováním města a přibýváním obyvatel v letech 1858–1918, kdy dostávaly názvy i po významných občanech, například Franz Clam-Gallas Strasse. Další změny přišly po vzniku Československa v roce 1918. Po Mnichovské konferenci v roce 1938 došlo k připojení českého pohraničí k Německu. Odstraněny byly všechny české názvy ulic a zároveň některé změnily jméno. Už v říjnu 1938 bylo náměstí Dr. Edvard Beneš Platz přejmenováno na Adolf Hitler Platz, Masarykplatz byl v roce 1938 přejmenován na Bismarkplatz a podobně.  

Nejrozsáhlejší změny názvů přišly po roce 1945. Nejprve byly přeloženy německé názvy do češtiny, někde se vrátily původní české názvy z první republiky, další ulice dostaly honorifikační jména, třeba třída Generalissima Stalina, Mrštíkova ulice, Americká ulice, třída Květnové revoluce a jiné. V tomto období dostala tehdejší Wienerstrasse nově název Moskevská ulice. Další změny názvů přinesl nástup komunistické strany k moci a rok 1948. V názvech ulice se odrazilo i Pražské jaro v roce 1968 a naposledy došlo k významnějšímu přejmenovávání po Sametové revoluci v roce 1989.