Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemlít na co nejmenší částečky. Následně směs zalít pryskyřicí a vylisovat z ní pevnou desku. A voilà, tu lze následně využít jako stavební a designový materiál na stavbě nebo při výrobě nábytku. Novou metodu recyklace textilního odpadu představila Technická univerzita Liberec.

„Z desek nyní řežeme šatní ramínka. Je to první ukázkový produkt, který zároveň upozorňuje na problematiku textilního odpadu a nutnost jeho recyklace. Můžeme si pověsit nové sako nebo novou halenku na ramínko vyrobené ze starých svršků,“ řekl vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL Roman Knížek. Ramínko pak podle něj přitom velmi pravděpodobně vydrží mnohem déle než oděv, který na něj člověk pověsí. „Kruh se uzavírá a ramínko je tak zároveň symbolem slow fashion, která klade důraz na udržitelnost v textilní výrobě,“ doplnil Knížek.

Lisování desek z textilního recyklátu katedra odstartovala letos na jaře. Za partnery si zvolili čtyři firmy z textilního a oděvního odvětví, a to OutdoorKWAK, Deva FM, Direct Alpine a CityZen. „Ramínka používají jako dárek pro své partnery, případně je prodávají svým koncovým zákazníkům,“ podotkl mluvčí TUL Radek Pirkl. Vývoj nových aplikací textilního recyklátu chce katedra financovat právě i prodejem recyklovaných ramínek. „Technická univerzita už také podala žádosti o patent a užitný vzor,“ doplnil.

V současnosti liberečtí vědci prověřují fyzikální vlastnosti desky z textilního recyklátu a další možnosti jejího použití. Vše zatím nasvědčuje tomu, že by ji bylo možné využít třeba i jako stavební materiál, jako designovou stěnu, případně jako materiál pro výrobu nábytku nebo třeba oděvních figurín. „Nově jsme z toho vyzkoušeli také udělat kryt spalovacího motoru a zdá se, že vyhoví bez problémů ve všech parametrech, a navíc toto řešení přináší do automotive další recyklovaný materiál, což je nyní v tomto segmentu velké téma v celé Evropské unii,“ zdůraznil Knížek.

S nápadem na využití textilního odpadu přišla za odborníky Diakonie Broumov, která se zabývá svozem, tříděním a recyklací použitého textilu z domácností v České republice.„Více jak 30 let poskytujeme různé formy pomoci lidem v sociální nouzi. Máme proto také vizi výroby desek z textilního recyklátu pro stavbu levných malých domků pro obyvatele třetího světa,“ svěřil se předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský.

Měsíčně vytřídí 400 až 500 tun textilního materiálu a z tohoto množství vrátí zpět do oběhu přibližně 30 % oděvů, obuvi a jiného textilu z domácností, dalších 50 % je určeno k recyklaci. „Posledních 20 procent nyní končí na skládkách a ve spalovnách. Uplatnění textilního recyklátu je však v současnosti omezené, proto velmi vítám nápad týmu Romana Knížka z liberecké fakulty textilní, který umožňuje recyklovanou surovinu z odpadu nově využít,“ dodal Hendrichovský.

Objem celosvětové textilní výroby se v letech 2000–2015 téměř zdvojnásobil, přitom doba životnosti oděvů se v tomto období snížila o 36 %. Očekává se, že celosvětová spotřeba oděvů a obuvi se do roku 2030 zvýší o 63 % ze současných 62 milionů tun na 102 milionů tun. Přitom množství textilního odpadu na celém světě se už nyní pohybuje okolo 92 000 000 tun vyprodukovaných za rok, z něhož naprostá většina končí na skládkách.

Tlak na zařazení textilu do cirkulární ekonomiky proto v poslední době roste. Zásadní je v tomto ohledu Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Podle ní by veškerý textil měl mít dlouhou životnost, neměl by obsahovat nebezpečné látky a měl by být plně recyklovatelný. Strategie, kterou by měly členské státy implementovat do 1. ledna 2025, chce také posílit právě využití textilního recyklátu jako suroviny pro další použití. Řešení z liberecké univerzity ukazuje jednu z cest, jak velký objem recyklované textilní suroviny znovu vrátit do života a dát mu nový smysl.