Hlavní důvod spatřuje v demografickém vývoji. Kapacity pěti sousedních spádových škol se pohybují na svých limitech. Nové třídy za 111 milionů korun pojmou 180 dětí. Město plánuje získat dotaci, která by pokryla až 70 %. „Zkapacitnění školy je potřeba. Navíc v blízkosti probíhá výstavba nových bytů na území po bývalé Interlaně,“ osvětlil.

Bazén musela kvůli havarijnímu stavu škola uzavřít a více než deset let tak už neslouží svému účelu. Přesto s jeho odstraněním nesouhlasil mimo jiné Osadní výbor Františkov. V minulosti vznikla i petice za záchranu a rekonstrukci bazénu v liberecké základce Švermova, která nasbírala téměř 500 podpisů. „Aktuální návrh řešení nám připadá jako látání záplat na již záplatované. Je opravdu smutné, že v dnešní době jsou navrhovány výrazně menší učebny, než byly budovány před lety,“ informoval předseda osadního výboru Jakub Mišák. „Bohužel jsme trochu čekali, že to takhle dopadne. Jen je s podivem, kolik zastupitelů zvedlo ruku pro,“ doplnil jeho kolega Boris Plešil.

Pro přeměnu bazénu na učebny hlasovalo totiž 29 zastupitelů, zatímco proti bylo jen 6 (1 se zdržel).

Ve čtvrtek 23. února začala demolice objektu bývalé ubytovny v Chrastavě.
VIDEO: Do bývalé ubytovny v Chrastavě se zakously demoliční stroje

Liberecká radnice od roku 2015 prověřovala tři varianty dostavby ZŠ Švermova, ale technicky je podle odborníků jedinou možností přestavba bazénové haly. Proti tomu se postavila i opozice. Podle zastupitele za Zelené Jindřicha Felcmana plánované třídy ve stísněném prostoru připomínají spíše klecový chov drůbeže než školu ve 21. století. „Zcela chybí zapracování soudobých trendů v oblasti architektury školských zařízení. Především prostor pro relaxaci dětí, flexibilita prostoru. Dispozice chodeb a tříd je zcela plochá a depresivní,“ zdůraznil.

Druhý zásadní problém vidí opozice v definitivní likvidaci bazénu pro školní plavání i pro veřejnost. Oprava bazénu na Františkově představovala jedinou adekvátní náhradní možnost plavání, která přicházela v úvahu v případě delší odstávky velkého bazénu. „Stav Městského bazénu je tristní. Už 4 roky se mluví o tom, že je za hranicí životnosti, jsou nám předkládány jen obrázky, na opravy se v reálu, kromě akutních havárií, ani nesáhlo. Město nemá uložen ani milion na jeho opravu, která ale musí v budoucnu nastat,” okomentovala situaci Zuzana Kocumová.

Podle Langra už má město připraveno řešení náhrady školního plavání po dobu výpadku plaveckého bazénu na Tržním náměstí. „Nahradíme je dílem kapacitou ostatních školních bazénů, bazénu v Jablonci, kurzy plavání a posunem výuky plavání do vyšších ročníků 1. stupně základních škol na dobu, kdy už bude bazén na Tržním náměstí po rekonstrukci,“ podotkl.

Ilustrační foto.
Svrab se šíří v Libereckém kraji, nemoc trápí hlavně mladší ročníky

Toto řešení nepřivítali někteří obyvatelé krajského města. Osloveným rodičům vadí případné dojíždění jejich dětí na plavání do jiných škol, další zase s nostalgií vzpomínají na svá školní léta. „Bydlela jsem v centru na Rybníčku a jako dítě jsem sem chodila se spolužáky na hodiny plavání. Dokonce i můj syn sem chodil plavat. Je to škoda, že už nebude pro další generace,“ svěřila se Jana Vykoukalová.

Od roku 2014 Liberec navýšil kapacitu v základních školách o 1 300 míst, aktuálně má město ve školách zapsáno 800 dětí z cizích obcí a 650 ukrajinských dětí. „Už jsme vyčerpali všechna levnější a jednodušší řešen jako například změny dispozic, teď nezbývá než jít cestou velkých projektů,“ uzavřel náměstek primátora Ivan Langr.