„Tam proběhne pietní akt uctění památky padlých ve 2. světové válce a poté se přesune k památníku na Štefánikově náměstí vzpomínkový akt obětem války," popsal průběh Jan Král z tiskového odboru libereckého magistrátu.

Mezi významnými hosty budou kromě zástupců města a kraje také představitelé místních spolků, sdružení a odbojových organizací. Mezi hosty budou zástupci 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany, Krajského vojenského velitelství Liberec, Sdružení válečných veteránů, Svazu nuceně nasazených, Českého svazu bojovníků za svobodu či České obce legionářské.

Konec 2. světové války probíhal v Liberci jinak než například ve vnitrozemí. Liberec byl sídlem Henleinovy Sudetoněmecké strany, která se sloučila s NSDAP. Na zdejším letišti byly jednotky Luftwaffe, ve městě a jeho okolí byly pracovní tábory s ruskými, francouzskými nebo polskými zajatci. Obyvatelstvo tvořili převážně Němci A právě německé obyvatele Liberce, tehdy Reichenbergu, ještě 7. května vyzýval Konrad Henlein prostřednictvím vyhlášky ke klidu. Ještě v ten samý den město opustil a pokusil se s Američany vyjednat obsazení města americkým vojskem. O tři dny později si v plzeňském zajetí podřezal žíly sklem od brýlí, když zjistil, že jeho plán je marný a je považován za válečného zločince.

Liberec spolu s Frýdlantem a Českým Dubem obsadila až 9. května 52. a 31. armáda 1. ukrajinského frontu Rudé armády. Obsazení Liberecka se obešlo bez větších krvavých incidentů. Poslední válečné dny však sever Čech zažil sovětské bombardování. Rudá armáda shodila několik leteckých pum zejména na liberecké letiště. Nejtragičtěji dopadlo bombardování Frýdlantu, kde 8. května bomby zničily i měšťanskou školu ve městě a zabily celkem 26 lidí. Při bombardování Bedřichova zahynulo šest lidí.