Město už nějaký čas patřilo k Německu, a to od 30. září 1938, kdy byla podepsána mnichovská dohoda, která zahrnovala připojení příhraničí českých zemí k Německu. Tedy i Liberce či Jablonce nad Nisou, kde převážná většina obyvatel byla německé národnosti.

Pro většinu zdejších Němců nastal rozkvět v životě i podnikání, naopak menšina Čechů raději prchala do vnitrozemí. I obyvatelé Turnova či Semil brali zábor jako tragickou událost, protože tady ještě pod Německo nepatřili a žilo zde mnohem více lidí české národnosti.

„Ráno 15. března začala okupace zbytku českých zemí nacistickým vojskem a druhého dne vyhlásil Adolf Hitler v Praze Protektorát Čechy a Morava. Při cestě do Prahy se Hitler zastavil v České Lípě, kde přestoupil z vlaku do auta. Při této příležitosti nahradili českolipští Němci nádražní nápisy Böhmisch Leipa tabulemi Leipa an der Polzen,“ píše se v knize Stalo se na severu Čech od Romana Karpaše a týmu autorů. Říšské úřady však později toto přejmenování nepovolily.

Liberecký kraj si od státu vypůjčí budovu bývalého Skloexportu v Liberci a předělá ji na ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny.
Kraj hledá nová místa pro ubytování uprchlíků. Stanové městečko nechce

O nadšení lidí v Jablonci a Liberci se zmiňuje i kniha Miloslavy Melanové a kolektivu s názvem Liberec: „Henlein se usídlil se svým štábem v hotelu Imperial, který obsadilo i vedení Sudetoněmecké strany (rok 1938 – pozn. red.). Vojenská správa měla skončit po čtrnácti dnech, Henlein požádal o její prodloužení o týden. Vojákům se ostatně v Sudetech a zvláště právě v Liberci líbilo. Našli příznivý vztah s obyvateli, zvláště – jak se uvádí v dobových svědectvích – s děvčaty.“

Zatímco vstup německých vojsk provázely 15. března v Praze, ale i dalších vnitrozemských městech slzy a bezmocný vztek, Sudety slavily. „Domy byly bohatě vyzdobeny prapory, nacistickými symboly a girlandami a procházející vojenské jednotky byly obyvatelstvem srdečně pozdravovány,“ popisují historici v publikaci Romana Karpaše.

Halasně vítal Liberec i napadení Polska Němci v říjnu 1939. Nabubřelost spolu s říšskými Němci ale zmizela v roce 1945.