Zranění utrpělo 15 lidí, z toho sedm vážné. Liberecká nemocnice přijala do péče jedenáct pacientů, původně se počítalo s větším počtem. „Pro nemocnici znamená aktivace traumaplánu velkou změnu činnosti spojenou s přesunem pacientů a určení jednotlivých prostor,“ sdělil lékařský ředitel KNL Tomáš Roubíček s tím, že urgentní příjmy v tomto konkrétním případě splnily svou funkci naprosto dokonale. „Doba, za kterou byl ošetřen poslední pacient, kterého jsme přijali od aktivace traumpalánu, byla hodina a půl,“ zdůraznil.

Právě příprava na hromadné neštěstí je jedním z úkolů oddělení urgentní medicíny. Mimořádná událost se vyznačuje tím, že navýšený počet pacientů přesahuje aktuální možnosti nemocnice v běžném provozu. V takovém případě je potřeba aktivovat a mobilizovat rezervy. První část zahrnuje oslovení potřebného množství zdravotníků, kteří jsou na pracovišti i mimo něj. Ti, co dorazí, musí vědět, kam mají jít a co přesně dělat.

Aktivace traumaplánu dále vyžaduje uvolnění místa na urgentních příjmech, s tím souvisí přesun pacientů do náhradních prostor. Dále se musí uvolnit jednotlivá oddělení, zejména jednotky intenzivní péče, a operační sály. „V okamžiku, kdy se výjezdová skupina vydá na místo hromadného neštěstí, tak ještě než záchranáři opustí sanitu, dávají první zprávu na dispečink, kdy nahlásí charakter události a potenciální počet zraněných,“ informoval primář oddělení urgentní medicíny Petr Kašák.

V nočním baru v Liberci v pondělí v noci hořelo. Policie událost vyšetřuje.
Do baru v Liberci hodil muž zapálený kanystr. Sedm lidí utrpělo vážná zranění

Po žhářském útoku tak skončilo v péči libereckých zdravotníků jedenáct pacientů. Tři vážně zranění zamířili na Centrum anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (CARIM). Lékař, který má v tu dobu službu, se aktivně zapojuje do traumaplánu. Mají zde na starost také tzv. dispečink intenzivní péče, díky čemuž získají přehled o tom, kde jsou volná lůžka. „V krátké době se nám podařilo uvolnit čtyři lůžka pro přijaté pacienty ve vážném stavu,“ podotkl přednosta CARIM Zdeněk Krejzar.

Podle vrchní sestry centra Hany Šimonové svolávací systém fungoval velmi dobře a zapojily se i ošetřovatelky, které pomáhaly sestrám s překlady stávajících pacientů a s přípravou lůžek pro přijetí zraněných v kritickém stavu. Jedna ze sester držela pohotovost na hyperbarickou komoru, protože se předpokládalo, že by ji pacienti mohli potřebovat. „Ve velmi krátké době jsme všechno zvládli. Směnu měly i tři sestry, která nezažily ani cvičení, a zhostily se toho velmi dobře. Organizace byla na vysoké úrovni, žádný chaos nenastal,“ podotkla Šimonová.

Tři hospitalizovaní na Centru anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny byli propuštěni. Převažovaly u nich inhalační poranění a jeden pacient byl přeložen do popáleninového centra Fakultní nemocnice Brno, protože vyžadoval specializovanou popáleninovou péči. Podle zjištěných informací probíhala léčba zdárně. „Čekali jsme, že se k nám vrátí k doléčení do Liberce, ale už se tady neobjevil,“ řekl Krejzar s tím, že u přijatých pacientů hrály roli i psychotropní látky.

Místo činu. Prostor před barem v úterý ráno.
Drogové doupě. Bar v Liberci, na který zaútočil žhář, nemá dobrou pověst

U jednoho pacienta, který nebyl vážně popálen a skončil na žlutém příjmu, vedla intoxikace k poruchám vědomí a křečovému stavu. „To byl moment, který potvrdil nastavení traumplánu. Počítáme i s variantami, že na tu část, kam by se neměl dostat pacient, který je v kritickém stavu, tak se může stát, že zdravotní stav se vyvine, pacient se tam ocitne a měla by mu být poskytnuta adekvátní péče,“ doplnil.

Krajská nemocnice posledních deset let intenzivně pracovala na přípravě krizových plánů. Inspiraci čerpali jednak ze zahraničních zdravotnických zařízení, tak i českých traumacenter jako například v Praze, Hradci Králové či Brně. Systém uzpůsobili přímo podmínkám Liberce, který má nemocnici pavilonového typu, kterýž neumožňuje koncentrovat pacienty na jedno místo.

To by časem mohlo změnit centrum urgentní medicíny, jehož výstavba aktuálně probíhá. „Jedna věc je medicína. Ošetřujeme pacienty standardně každý den, ale problém je poskytnout péči ve velkém objemu. V tu chvíli vstupuje do procesu organizační prvek v podobě pozic vedoucí lékař třídění a vedoucí sestra třídění, kteří organizují příjem pacientů a určují přiřazení týmů,“ popsal systém vrchní zdravotnický záchranář oddělení urgentní medicíny Jakub Kopecký s tím, že traumaplán má tři stupně podle počtu pacientů. „První je do deseti pacientů, druhý do třiceti a třetí v okamžiku, kdy je více než třicet zraněných,“ osvětlil.

Každá aktivace traumaplánu přinese nové zkušenosti. I tentokrát zahrnuli přibližně deset zlepšení, která se týkala identifikace pacientů, oblasti organizace jednotlivých pozic a jejich koordinace. „Vyhodnocení je hrozně důležité, abychom se z toho poučili. Zásadní věci byly už nastavené a fungovaly perfektně, je to ladění,“ dodal Kopecký.