Prestižní evropský certifikát Centra excelence v páteřní chirurgii, potrubní pošta, zmodernizovaná patologie, rekonstrukce Oddělení dětské psychiatrie a adolescentní psychiatrie či zahájení výstavby Centra urgentní medicíny představují zlomek úspěchů a investic, které má za sebou Krajská nemocnice Liberec (KNL). Od roku 2017 je jejím generálním ředitelem Richard Lukáš a dozorčí rada KNL ho opět jmenovala na další tři roky členem představenstva KNL a Liberecký kraj jako majoritní akcionář zároveň doporučil představenstvu, aby byl znovu i jeho předsedou.

„Nemocnice dlouhodobě stojí pevně na svých nohách v rámci ekonomiky a výkonnosti, což není v českém zdravotnictví úplně běžná situace. Posledních dvanáct let hospodaří se ziskem. Za tím stojí dobrá práce současného ředitele a jeho týmu,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta s tím, že se nemocnici zároveň podařilo investovat stovky milionů korun do technického vybavení.

Liberecká nemocnice se zároveň postupně od roku 2018 posouvala výše v pásmech úhrad, až dosáhla toho nejvyššího úhradového pásma. Podle mluvčího KNL Václav Řičáře se díky kvalitě a rozsahu práce dočkají od příštího roku zhruba 100 až 120 milionů korun navíc. „Má na finance nárok, nabízí úplně stejnou péči jako fakultní nemocnice,“ zdůraznil Půta. Sám generální ředitel považuje za úspěch, že Krajská nemocnice Liberec bude dostávat od zdravotních pojišťoven více peněz. „Při jednání s ministerstvem zdravotnictví jsme dokázali argumentačně prosadit, že jsme v nejvyšší úhradové zóně pojišťoven," doplnil Lukáš s tím, že v nejvyšší zóně jsou například fakultní nemocnice či nemocnice v Plzni, Českých Budějovicích nebo Ústí nad Labem.

Výstavba Centra urgentní medicíny v Liberci.
VIDEO: Výstavbu Centra urgentní medicíny v Liberci komplikují inženýrské sítě

Jak informoval Václav Řičář, za posledních šest let nemocnice dramaticky pokročila jak z hlediska efektivity a výkonnosti, tak i příjmu financí. Například frýdlantská nemocnice se v roce 2022 dostala poprvé do černých čísel, podařilo se zde stabilizovat situaci. „Nemocnice jede na plný výkon, rostou i průměrné mzdy,“ sdělil mluvčí KNL. Vedle probíhající výstavby Centra urgentní medicíny, která by měla být hotová v roce 2026, plánují vybudování pavilonu TA v Nemocnici Turnov za 200 milionů korun. Zlepší se tak podmínky pro intenzivní péči a současně se zvýší počet ambulancí a zmodernizuje se urgentní příjem. Do konce roku by mělo být vypsáno výběrové řízení na zhotovitele.

„Budeme se snažit získat dotaci na rekonstrukci pavilonu Dětské psychiatrie na Králově Háji, kde je objekt zásadně zastaralý a nevyhovující pro tolik dětí, kolik jich tam dnes léčíme. Potřebujeme přibližně 230 milionů korun a bez podstatného finančního impulsu z evropských fondů to bude pro nás na pováženou pustit se do toho,“ nastínil plány generální ředitel s tím, že počítají s úpravou pavilonu infekčních nemocí. Pozornost zaměří i na nemocniční areál ve Frýdlantu, mají vypracovaný plán revitalizace a v budoucnu využijí jen polovinu areálu. Jako první je potřeba udělat přeložku přeložku vysokonapěťového kabelu a úpravy energocentra.

Výměny se dočkají i přístroje. Liberecká nemocnice aktuálně disponuje dvěma lineárními urychlovači, kterým už doběhla doba použitelnosti. Státní ústav pro jadernou bezpečnost po úvahách udělil nemocnici výjimku na provoz těchto přístrojů ještě na pět let. „Byli bychom schopni umístit i tři přístroje. Stanovíme cenový strop, za který budeme ochotni nakoupit kompletní vybavení. Národní plán obnovy pro nás rezervuje 147,5 milionu korun jako dotaci, která je v podstatě už jistá. Další finance jsme schopni doplnit my. V případě, že to nebude za tu cenu, kterou hodláme stanovit jako stropní, tak pořídíme jen dva urychlovače,“ dodal na závěr Richard Lukáš.