Dohromady přitom měly přes 190 hektarů a vzniklo v nich několik tisíc pracovních míst.

Liberec proto v návrhu nového územního plánu počítá s další průmyslovou zónou v Ostašově, přednostně ale chce, aby investoři využili prázdné průmyslové areály brownfields na území města. Zatímco severní průmyslová zóna umožnila vedle průmyslových areálů i vznik obchodních center, takže dnes velkou část zaujímají takové řetězce jako je Globus, Bauhaus nebo Decathlon, ostašovská zóna nic takového nedovolí.

„Umožní pouze výrobu, neumožní skladování, bude možné vytvářet pouze provozy výrobní, které nabídnou nová pracovní místa," řekl náměstek liberecké primátorky Jiří Rutkovský.

Chtěli průmyslovou zónu v Machníně

Radnice podle něj chtěla původně další zónu v Machníně v sousedství obalovny a rychlostí silnice 35. Proti se ale postavily orgány ochrany přírody. Důvodem je výskyt zvlášť chráněných druhů živočichů a také ochrana zemědělské půdy.

Liberecké průmyslové zóny pomohly v minulosti výrazně snížit nezaměstnanost v regionu, který byl postižen útlumem tradiční textilní a sklářské výroby.

Většina podniků hlavně v jižní zóně jsou ale dodavatelé dílů pro automobilový průmysl, které v minulých letech postihla recese, což se projevilo propouštěním. Už druhý rok firmy opět pomalu nabírají, i díky tomu má Liberecko největší nabídku pracovních příležitostí v kraji. Na začátku března nabízely úřady práce 2220 volných míst, z toho 52 procent bylo právě na Liberecku. Za prací do Liberce nejezdí jen lidé z Liberecka a Jablonecka, ale i z 50 kilometrů vzdálené České Lípy, kde je práce málo.

Liberec nabízí osm průmyslových zón

Podle informací z Regionálního informačního servisu (RIS) je v Libereckém kraji osm velkých průmyslových zón o celkové rozloze přes 450 hektarů. Mimo dvou už zaplněných v Liberci se postupně zaplňují také průmyslové zóny v pohraničním Hrádku nad Nisou a Vesecko v Turnově.

Do Hrádku loni směřovala jedna z největších investic zprostředkovaných v Libereckém kraji agenturou CzechInvest. Nový závod společnosti Drylock Technologies na jednorázové hygienické potřeby přišel na půl miliardy korun. „Firma už vyrábí a zaměstnává kolem 200 pracovníků, z toho je asi polovina místních," řekl hrádecký starosta Josef Horinka.

Firma podle něj navíc chystá rozšíření a má zájem o další pozemky v zóně. Další průmyslové zóny v kraji jsou většinou v přípravě.