Projekt vznikal během loňského léta v divoké jesenické krajině, zapojilo se do něj šest modelek a výsledkem je kalendář, kniha i film.

Autoři tu pracují s nahotou a přirozeností, která je v harmonii s přírodou a prostor dostávají i živly voda, vítr, země i oheň. „Sisterhood je především toužebné přání vymanit se ze zajetých kolejí, vyléčit všechny rány a traumata, které za život žena sesbírá, a čelit jim tváří v tvář, aby mohla jít konečně dál. Znamená bezpečné místo pro každou zraněnou ženskou duši. Aby si každá z nich mohla bezpečně projít až do nitra sama sebe, k jádru celé bolesti a vyléčit ji,“ svěřila se Radka Dušková.

Mezi tématy tak nechyběly samota, hledání vlastní identity, rodinné a jiné vztahy mezi ženami, smrt milovaného člověka a vyrovnání se s ní, nebo i léčení bolesti ve vztazích. Autoři si na pomoc přizvali šestici modelek, které se dokonale sžily s jejich představami.

Sisterhood je především toužebné přání vymanit se ze zajetých kolejí, vyléčit všechny rány a traumata, které za život žena sesbírá a čelit jim tváří v tvář, aby mohla jít konečně dál. V rámci projektu vznikl kalendář, kniha i film.Zdroj: Jan Procházka, Radka Dušková„Holky byly úžasné. Nejen, že dokázaly naplnit naše nápady, i když to znamenalo třeba ledovou vodu nebo šplhání po skalách, ale během focení skutečně vzniklo sesterstvo. Každá z nich je úplně jiná a možná právě proto to tak fungovalo,“ doplnila Dušková s tím, že projekt spatřil světlo světa díky crowdfundingové kampani.

Do Sisterhoodu se zapojila i čtyřiadvacetiletá liberecká rodačka Žaneta Valentová, která se během svého života zamilovala do portrétního aktu. Nesmírně ji potěšilo, když ji tvůrci oslovili s nabídkou stát se součástí projektu.

Zažila tak focení ve studené vodě u vodopádu, při tancování u ohně či lezení po skalách, aby našli dokonalý snímek. „Jako ´sestry´ jsme odhodily zábrany a na kratičkou dobu jsme se staly čarodějkami, bohyněmi, ztrápenými ženami, které našly cestu ven. Sisterhood je o dívkách, které se chtějí odpoutat od všeho zlého a povstat jako fénix. Pro mě to bylo focení, které mě formovalo,“ zdůraznila.

Žaneta Valentová pronikla do tajů uměleckého aktu.
Spolupracovala s Robertem Vanem: Vnímám své tělo, chci být múzou pro fotografy

A jak sama přiznala, velký úspěch pro ni znamená, když může pracovat s fotografy, o kterých dlouho sní. „Úspěch pro mě je, když fotografie není plochá a z pózy, ale z pohledu nebo samotné atmosféry fotky číší emoce. Tady se to naprosto povedlo,“ podotkla.

Černobílé akty vznikaly v Jeseníkách a během týdne jich nashromáždili několik stovek. „Milujeme tuhle krajinu a přestože já osobně sem tak nějak patřím od dětství, během hledání lokací jsme ji znovu objevovali a nacházeli místa, o nichž jsem neměl tušení. Už to hledání bylo velké dobrodružství,” osvětlil výběr místa Procházka.

Autorská dvojice z Olomouce Jan Procházka (*1985) a Radka Dušková (*1996) spolu tvoří druhým rokem. Primárně se věnují fotografii. Používají starou analogovou techniku, protože je blízká jejich vnímání světa, vyžaduje rozvahu a donutí je na chvíli zastavit čas, což je stav, kterého se v dnešní době moc nedostává. Fotí modelky, které se snaží zachycovat v jejich přirozené kráse.

Zatímco původně měli v plánu jen kalendář, tak nakonec se rozhodli i pro knihu, která je rozčleněná do osmi kapitol a obsahuje vedle samotných fotografií i doprovodný text. Kalendář i kniha vyšly společně jako komplet. „Zní to trochu jako klišé, ale skutečně je fotografie i odrazem duše, nejen těla. Proto spoustu času při focení trávíme tím, že si s modelkami povídáme. Otevírají se nám a na fotografiích jsou pak uvolněné. A často tak vznikají i přátelství,” dodala Dušková s tím, že kromě fotografií vznikl i zhruba pětadvacetiminutový film.

Nebyla to první spolupráce liberecké fotomodelky s olomouckou dvojicí. Měla tu čest, že její snímky byly vybrány na výstavu fotografických aktů Femmes. Kolekci tvoří šestadvacet snímků a přestože dvojice fotí zpravidla černobíle, na výstavě najdete i několik barevných snímků. Velká část fotografií vznikla klasickou cestou v temné komoře. „Umělecké duo představuje v Táboře krásné ženy a skvěle odvedenou fotografickou práci,“ nešetřila chválou Valentová. Výstava potrvá do 10. ledna ve spolkovém domě Střelnice v Táboře.