Pytloun se nakonec rozhodl zajímavý objekt s příběhem prodat, aby se mohl zaměřit na jiné projekty. „Za tu dobu jsme zadělali díry ve střeše a vilu pronajali spolku, který zde uspořádal několik akcí. Naším cílem bylo zabránit dalšímu chátrání, což se podařilo. Bývalé sanatorium si rozhodně zaslouží nový začátek,“ podotkl hoteliér s tím, že prodejní cena je stanovena na 39 milionů korun.

Aktuálně musel řešit vloupání do liberecké nemovitosti. S největší pravděpodobností se jednalo o zloděje drahých kovů. „Vila byla znovu zabezpečena. Zloději bohužel ukradli i zabezpečovačku, kterou dokázali obejít. Jsou nainstalovány mříže v oknech,“ popsal opatření majitel s tím, že událost nahlásil policii, která po pachatelích pátrá.

Samotná budova je opředena tajemným příběhem. V roce 1966 v jejím okolí došlo k vraždě. Třiačtyřicetiletou zdravotní sestru, která v sanatoriu pracovala a žila, v lese ubodal neznámý pachatel. Na tělo mrtvé ženy narazil svědek, kterého k němu dovedl jeho pes.

„Kriminalisté tehdy vyslechli několik náhodných svědků, kteří ženu viděli. Napřed samotnou u Strážního buku a odtud stoupala lyžařskou sjezdovkou. Další svědci ji spatřili jen několik set metrů odtud, kde sní hovořil neznámý mladík. Podle svědků šli oba spolu po cestě až do Rudolfova a vraceli se strmou výstupovou cestou zase k Liberci. Pak je již nikdo nespatřil,“ popsal událost Miloslav Nevrlý v Knize o Jizerských horách.

Wolkerovo sanatorium si zahrálo i ve filmu Krev zmizelého a stalo se inspirací pro román Waldvilla, který napsal Miroslav Stuchlý.