Mladý muž, který pracoval jako vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Libereckého kraje, po sobě zanechal dopis na rozloučenou. Jeho rodina se ho rozhodla zpřístupnit.

Vzal si život, protože byl unavený z velkého pracovního nasazení, též varoval před tvrdými dopady workoholismu, kdy člověk kvůli práci zcela zanedbává svůj osobní život. „Rozhodl jsem se zvážit všechna pro a proti a rozhodl se to ukončit. Nedává mi další působení v tomhle světě žádný smysl,“ napsal v posledním rozloučení.

V dopise popsal svůj běžný pracovní den, varoval před workoholismem a zároveň poukázal na problémy s přesčasovými hodinami a zmínil i bossing a šikanu, ke které podle něj na pracovišti docházelo. V reakci na celou událost hejtman Libereckého kraje Martin Půta požádal inspektorát práce, aby na krajském úřadu provedl kontrolu s důrazem na dodržování zákoníku práce a toho, zda zaměstnavatel plní všechny své povinnosti vůči zaměstnancům.

Kontrola probíhala na krajském úřadě do letošního ledna, kdy ji Státní úřad inspekce práce ukončil. Inspektoři odhalili porušení v odměňování u řady zaměstnanců, když jim zaměstnavatel nezaplatil celou odpracovanou dobu. Podle vedoucího inspektora Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj Aleše Kalvody problém spočívá v tom, že zaměstnavatel nevyplácí část odpracované doby, protože ji za odpracovanou nepovažuje a má ji pouze za dobu strávenou na pracovišti.

„Předložené doklady však pro takový výklad zaměstnavatele nesvědčí. V několika spíše ojedinělých případech pak zaměstnavatel porušil povinnost při rozvrhování pracovní doby,“ informoval o závěrech Aleš Kalvoda s tím, že zaměstnanci v určitou dobu neměli nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek tak byl zkrácen a nečinil ani alespoň 24 hodin.

„Za tři roky jsem měl 1177 hodin oficiálně zaevidovaných přesčasů. Často byly měsíce, kdy jsem měl 100 a více přesčasových hodin. Často jsem pracoval i po večerech doma, nepočítám pracovní neděle. Prakticky neustále jsem byl on-line a na telefonu. To by mohlo vydat na další tisícovku hodin, bohužel to nelze spočítat,“ uvedl úředník v dopise na rozloučenou.

Jakub Šeps.
Před sebevraždou liberecký úředník vzkázal: Workoholismus není správná cesta

Jakub Šeps v dopise zároveň otevřel otázku bossingu, kterého se na něm měl dopouštět jeho nadřízený a vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Přirovnal ho k figurce jako vystřižené z normalizačního seriálu Volha. Označil ho za manipulátora a celoživotního úředníka, který velmi dobře zná všechna pravidla či směrnice a hlavně to, kde se dají ohnout a obejít. „Oblastní inspektorát práce se zabýval možnou šikanou na pracovišti. Žádné pochybení v této oblasti však nezjistil,“ sdělil Kalvoda.

K obdobnému zjištění došel v minulosti ředitel krajského úřadu René Havlík, který celou událost na odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu prověřil. „Z jednání s vedoucím a také celým odborem jednoznačně vyvstalo, že k žádné šikaně nebo bossingu na tomto odboru nedochází a nikdy nedocházelo,“ informoval Havlík.

Na základě pochybení zjištěných při kontrole zaslal inspektorát zaměstnavateli žádost o odstranění zjištěných nedostatků. „Následně může být, ale nemusí, zahájeno přestupkové řízení, které by bylo vedeno o případné hrozící pokutě,“ nastínil možné scénáře Kalvoda

Krajský úřad Libereckého kraje vzal závěry kontroly Oblastního inspektorátu práce na vědomí a ve stanovené lhůtě proti nim podal námitky. „Krajský úřad přesto už přijal systémová opatření v oblastech úprav v rozvržení týdenní pracovní doby ve výjimečných případech a také evidence odpracované doby se striktním oddělováním času odpracované doby a času stráveného na pracovišti bez výkonu práce,“ řekl Deníku mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Na úřadu proběhl i zadaný interní audit, který neprokázal v oblasti čerpání přesčasových hodin a využívání fondu pracovní doby u zaměstnanců žádné pochybení. „Využívání fondu pracovní doby odpovídalo aktuální personální situaci na oddělení cestovního ruchu a nezbytné potřebě zajistit výkon všech svěřených agend,“ přiblížil závěry Trdla.

Schránka důvěry i audity

Krajský úřad však už dříve upozornil, že má svoje vlastní mechanismy, které mají za cíl nabídnout pomoc každému, kdo o ni požádá. Disponuje schránkou důvěry a pravidelně probíhají audity, zdali nejsou úředníci přetěžování. Nabízí odbornou a podpůrnou psychologickou pomoc a snaží se podporovat psychohygienu zaměstnanců školeními.

„Případ Jakuba Šepse je tragédií mladého lidského života. Jakub bohužel neviděl svůj smysl jinde než v práci. Jiné místo vedoucího oddělení cestovního ruchu na dobu neurčitou úřad nemá, o nabízené místo pan Šeps neměl zájem,“ podotkl Havlík.

Jak zmínil Kalvoda, při kontrolách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se setkávají s řadou případů, které mají tragické souvislosti a často končí například smrtelnými pracovními úrazy či úrazy s trvalým postiženým. „Při kontrolách pracovněprávních vztahů zase narážíme na případy, kde se lidé dostali do velmi složitých existenčních situací, ale tento případ je svým způsobem ojedinělý,“ dodal inspektor.

Mohlo by vás zajímat: Parkovací dům v centru Liberce přivítal řidiče. Hloupá investice, zní od opozice

Zdroj: Jiří Louda