Krajská nemocnice Liberec dokončila počátkem léta výstavbu Pavilonu nukleární medicíny za 111,5 milionu korun, jehož slavnostní otevření se uskutečnilo ve středu 18. října. Celá budova nukleární medicíny je diagnostickým pracovištěm. Neprovádí se zde tedy žádné zákroky ani léčba, probíhá tu pouze vyšetřování pacientů.

Zabývají se zobrazováním některých patologických stavů pomocí radionuklidů, které se podávají lidem ve formě radiofarmak. „Rozdíl mezi námi a klasickým rentgenem spočívá v tom, že zatímco na radiodiagnostice pacient stojí a prochází jím záření, které se někde zaznamenává, tak u nás je tím zářícím pacient a naše přístroje jsou snímače,“ přiblížil princip vyšetření primář oddělení nukleární medicíny Jozef Kubinyi s tím, že radiofarmaka mohou v určitých případech i zničit nádorové buňky.

Aktuálně pavilon disponuje třemi přístroji včetně toho nejmodernějšího v podobě PET/CT, jehož pořízení vyšlo na více než sto milionů korun. Využívá jiný typ zářičů umožňující označit chemické látky, které doposud nešly. Nabízí lepší techniku, jemnější rozlišení a farmaka jsou specifičtější, přesnější a umožňují cílenou terapii. Liberec byl donedávna ještě posledním komplexním onkologickým centrem, který přístroj neměl. Pacienti tak museli jezdit například do Prahy, Ústí nad Labem či Hradce Králové. „Přístroj je primárně určen pro pacienty z Libereckého kraje, odpadnou tak cesty do jiných měst. Budoucnost ukáže, zda budeme muset pořídit ještě jeden, prostor tu na něj máme,“ řekl Kubinyi.

Zleva: lékařka Klára Plíšková, lékař Vít Blecher, generální ředitel KNL Richard Lukáš a lékařský ředitel KNL Tomáš Roubíček.
Přesčasy vypovědělo padesát lékařů krajské nemocnice, ta chystá reformu služeb

Ojedinělý přístroj kombinuje pozitronovou emisní tomografii (PET) a počítačovou tomografii (CT). Je určený pro zjišťování všech typů rakoviny a skrytých zánětů v těle. V 80 % se jedná o onkologické pacienty, zbytek představují různá vyšetření, například srdce či mozku. Podle primáře budou schopní na přístroji denně vyšetřit dvacet lidí. Jak sám zdůraznil, technologie i materiály se v tomto odvětví medicíny rychle posouvají vpřed. „Dostali jsme se z rozlišení 1,5 až 2 centimetry před dvaceti lety na tři milimetry na PETu. Je to úžasné,“ podotkl

Jedním z místních pracovníků je i farmaceut Daniel Finkous, který se po škole rozhodl vydat právě směrem nukleární medicíny. Přišlo mu to zajímavější než pracovat lékárně. Podle něj se radiofarmaka stále vyvíjí, tím roste šance na záchranu a uzdravení člověka. „Léčba jde kupředu. Tím, jak se medicína zkvalitňuje, najdou se zárodky rakoviny dříve a toto onemocnění už nemusí být pro pacienta fatální,“ osvětlil.

Předtím sídlilo oddělení v prvorepublikové vile, která byla prostorově nevyhovující. V nové budově je mimo jiné k dispozici radiofarmaceutická laboratoř v suterénu, prostor pro závoz radiofarmak a materiálu, sklady, tzv. vymírací místnost nebo-li sklad radioaktivního odpadu, prostorné světlé čekárny, recepce, aplikační místnosti, dvě velké ovladovny, vyšetřovny, technické zázemí a zázemí pro personál. Unikátem je slunná, zelení pokrytá terasa. „Vyšetření zabere i několik hodin, pacienti tam jaí možnost čekat na vzduchu a v příjemném prostředí,“ dodal primář Jozef Kubiny.