Kliknutím zvětšíteProdukci několika umělců mohli během tříhodinového narozeninového bloku na stanici Českého rozhlasu Vltava naladit díky společnému projektu Eurorádia posluchači v Berlíně, ve Vídni, ve Štýrském Hradci a symbolicky také v polské Varšavě. „Každý rok se snažíme vyjít z Prahy. Už jsme vysílali například z Brna, Plzně, Pardubic či Ostravy. Vždycky se přitom snažíme najít zajímavé místo a kino Varšava nám přišlo jako exkluzivní prostor,“ vysvětlil Ladislav Železný z produkce Českého rozhlasu.
Mezi dalšími důvody byla i dramaturgie programu kina Varšava, která kromě nekomerčních filmových snímků uvádí i menšinové hudební žánry. „Je to určité podhoubí pro to, aby se lidé hudebně a umělecky vzdělávali,“ řekl Železný.
Dalším důvodem podle něj bylo i jedno z uváděných děl – Sonáta erotiky Ervína Schulhoffa z roku 1919. „To nám přišlo pro budovu z roku 1922 velmi příhodné,“ dodal.
Prostory ve stylu art deco byli okouzleni i sami účinkující. „V Liberci jsem měl babičku a rodiče mě tu jednou vzali do kina, bylo to vedle bývalého obchodního domu Ještěd. Ve Varšavě jsem ale poprvé. Je to opravdu unikátní prostor,“ uvedl jeden z hudebníků, zatímco se v kavárně v bývalém vestibulu kina chystalo vyslání.
Chybělo ale málo a celé vysílání v rámci projektu Eurorádia z Liberce se odpískalo. „Ještě minulý pátek to vypadalo, že se tu vůbec nebude vysílat. Zjistili jsme, že je tu zastaralá kabeláž. Je s podivem, že jen pár desítek metrů odtud sídlí magistrát, a přitom tu nejdou připojit běžné technologické sítě,“ popsal Železný.
Nakonec se ale vše podařilo připravit pro satelitní vyslání a do éteru se tak dostala nejen zmíněná skladba, která měla před 101 lety premiéru v Drážďanech, ale i další koncerty hned ze tří pódií v kavárně a velkém a malém sále. Například v podání spisovatele a grafika Jaromíra Typlta a hudebníka Michala Rataje. „Byli jsme rádi, že nás rozhlas s tímto projektem oslovil už proto, že hudebně zapadá do našeho konceptu a že to nakonec dopadlo,“ oddechla si Jitka Mrázková ze Spolku Varšava.
Oči uměleckého světa se k libereckému kinu, který doslova pět minut po dvanácté zachránila před zbouráním skupina nadšenců, obrátí znovu letos na jaře. „Už tradičně tu bude probíhat Febiofest, protože pro Fero Feniče je to kultovní místo. V květnu se tu bude odehrávat také festival animovaného filmu Anifest. Na to jsem docela zvědavá, protože tu bude zasedat mezinárodní porota. Pro ni to bude asi hodně velké retro,“ narážela Mrázková na neuspokojivý stav budovy, která patří městu.
To také přispívá na její provoz. Kino by ale potřebovalo mnohamilionovou finanční injekci, aby se tu mohla obnovit vzduchotechnika, rozvody či topení. „Před lety jsme bohužel neuspěli v grantu z Německa, snad se v budoucnu podaří obnovu zajistit z nějaké jiné dotace, “ zadoufala Mrázková.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
