Šestapadesátiletý Ivan Abrahám se stal pacientem liberecké kardiologie poté, co během klidné večeře pocítil bušení srdce. Obrátil se na svého na kardiologa, kam docházel dlouhodobě kvůli vysokému tlaku, a ten na základě vyšetření odhalil, že muž trpí arytmií. Na sále pak prodělal zákrok zvaný ablace, aby se opět mohl věnovat aktivnímu způsobu života. „Operace by měla pomoci minimálně na deset let. Cítím se dobře, vše proběhlo bez problémů. Jen mám hlad a těším se na oběd,“ svěřil se krátce po zákroku Ivan Abrahám z Liberce.

Na vlastní kůži tak poznal Kardiovaskulární centrum Krajské nemocnice Liberec (KNL), které letos slaví dvacet let existence. Vzniklo v roce 2003 jako jedno z 22 kardiocenter v rámci rozvoje Národního kardiovaskulárního programu. Oddělení přijme na hospitalizaci pět tisíc lidí za rok, kardiologové provedou dvacet tisíc ambulantních vyšetření a až 400 katetrizačních ablací a implantují více než 500 kardiostimulátorů. V počtu provedených koronárních angioplastik patří mezi pět největších pracovišť v České republice. „Jsem velmi hrdý na to, co liberecká kardiologie za těch dvacet let dokázala a v mnoha ohledech se dostala mezi nejlepší v této zemi,“ řekl generální ředitel KNL Richard Lukáš.

Na začátku disponovalo oddělení 30 lůžky a 15 lékaři, nyní má kapacitu 60 lůžek a působí zde 34 lékařů. Za dobu své existence udělali na kardiologii asi 23 tisíc výkonů na věnčitých tepnách, implantovali deset tisíc kardiostimulátorů a tři tisíce defibrilátorů. Díky dotačnímu programu REACT získalo kardiovaskulární centrum novou špičkovou angiolinku. „Umožní nám pracovat rychleji, přesněji a bezpečněji, a to díky menší zátěži pacientů i personálu ionizujícím zářením. Nové technologické možnosti umožní rozšířit spektrum prováděných výkonů,“ sdělil přednosta libereckého kardiologického centra Rostislav Polášek.

Podle něj kardiologie představuje dynamický obor, který se stále vyvíjí. Kardiologové sice dokážou lidem zachránit životy a prodloužit je o desítky let, zároveň ale stoupá počet pacientů. „V kardiologii se mluví o dvou epidemiích, a to defibrilace síní a chronické srdeční selhání. Během deseti až patnácti let bude pacientů dvojnásobek, což je obrovská výzva do budoucna,“ doplnil.

Zatímco dříve člověk infarkt nepřežil, nyní ho dokážou lékaři zachránit. Stejně si ale odnese šrám na srdci, který pak vede k srdečnímu selhání, a tak se člověk stává pacientem liberecké kardiologie. Zdravotní problémy navíc souvisí s věkem. „Liberecký kraj je na prvních třech příčkách ve výskytu kardiovaskulárních chorob v rámci republiky. Zdravotní stav populace v našem kraji je nejhorší v tomto ohledu, a to souvisí se životním stylem,“ nastínil situaci kardiolog a lékařský ředitel KNL Tomáš Roubíček.

Kardiocentrum je domovským oddělením úspěšného programu Lékařem nanečisto. V rámci dlouhodobé spolupráce s lékařskými fakultami a Fakultou zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci se lékaři zapojují do výuky mediků i budoucích sester a také do vědeckých projektů. „Za dobu existence kardiovaskulární centra jsme dovedli 30 lékařů ke kardiologické atestaci. Pro nás samotné to představuje důkaz, že se za úroveň medicíny nemusíme stydět,“ dodal Roubíček.

Mohlo by vás zajímat: Žádné cesty mimo kraj. Liberec má komplexní onkologické centrum

Pavilon nukleární medicíny v areálu Krajské nemocnici Liberec. | Video: Jiří Louda