Kácíte moc, kritizuje libereckou radnici opozice. Od loňského září šlo totiž na pozemcích města k zemi celkem 396 stromů. Vyplývá to z informací, které poskytly odbory radnice a organizace, které mají kácení ve městě na starost. Opoziční zastupitelé z hnutí Liberec otevřený lidem (LOL) navíc upozorňují na to, že za vykácené stromy bylo doposud vysazeno jen 49 nových.

„Skoro 400 pokácených stromů za jednu sezonu je neuvěřitelné barbarství. Radnice se odvolává na to, že asi 180 jich bylo v havarijním stavu. Jenže staré stromy nemusíme jen kácet,“ připomněl zastupitel za LOL Jaromír Baxa.

Vzrostlé stromy mají podle něj pro město značnou přidanou hodnotu. „Čistí vzduch, ve vedrech fungují jako přirozená klimatizace, snižují hlučnost, nabízí stanoviště pro přírodu, celkem je přínos vzrostlého stromu vyčíslený na zhruba milion korun. Z toho je zřejmé, jak neskutečnou škodu radnice občanům způsobila,“ doplnil Baxa.

„Srovnání čísel pokácených a vysazených stromů od loňského září tak, jak ho prezentují zástupci tohoto politického hnutí, je manipulativní a zcela vytržené z kontextu. Není pravda, že celková bilance od září 2020 je minus 347 stromů. Veškeré zásahy do zeleně jsou vždy pečlivě posuzovány kvalitními odborníky. A že k samotnému kácení jednotlivé odbory a organizace města přistupují až ve chvíli, kdy je to nevyhnutelné. Kompenzací za kácení je pak odpovídající a kvalitní výsadba nových stromů. Liberec je přece dlouhodobě druhým nejzelenějším městem v ČR a nekácíme víc, než je nutné,“ říká primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

I podle náměstka zodpovědného za technickou správu města Jiřího Šolce ale veškeré kácení proběhlo v souladu s legislativou. „Tam, kde byla povinnost, vysázet náhradní sadbu, jsme tak učinili,“ řekl. „Většina stromů byla navíc v havarijním stavu. S náhradní výsadbou budeme pokračovat na podzim,“ zmínil Jiří Šolc.

Karolína Hrbková, která byla do roku 2018 náměstkyní primátora, si myslí, že k takhle rozsáhlému kácení by nikdy nedošlo, kdyby nové vedení města nepřevedlo správu zeleně na Technické služby města Liberec (TSML). „TSML nemají arboristu a i v minulosti stromy neošetřovaly, soustředily se na sekání a kácení, sem tam na výsadbu. Jenže stromy potřebují i jinou péči: výchovné řezy, svazování korun a podobně. Kácení by měla být až poslední možnost,“ uvedla Hrbková.

To však popřel jak náměstek Šolc, tak Petra Plívová, která vede v TSML středisko veřejné zeleně. „Najímáme si externího certifikovaného odborníka, se kterým složitější případy konzultujeme a pak od něj získáme doporučení, jak postupovat,“ řekla Deníku Plívová. Dodala, že se hodně kácí, protože řada stromů dožívá. Jako příklad uvedla alej topolů v Barvířské ulici, kterou nechalo město letos pokácet. V tomto případě byly zpracovány dendrologické posudky. Odborné posouzení stavu stromů proběhlo podle Šolce také v případě kácení v parcích v ulici Budyšínská, Jablonecká a v parku v Rochlici u kostela nebo v Lidových sadech. Celkem tam bylo pokáceno 73 stromů.

Nejvíce stromů od loňského září pokáceli pracovníci TSML, celkem 219 stromů. Z celkového počtu jich mělo být 136 v havarijním stavu. Dalších 54 stromů bylo pokáceno u mateřských a základních škol v Liberci.

Asi největší kritiku ale vyvolalo kácení na městských hřbitovech. „Po několika desetiletích se někdo zaměřil i na hřbitovy. To by nebylo nic divného, kdyby se to ale dělalo s rozmyslem a nějakou vizí, jak má místo do budoucna vypadat. Náš hřbitov v Horním Růžodolu to odnesl asi nejvíc. Vykácelo se téměř všechno – desítky stromů. Část stromů i po zákonem termínu, nejspíš zase na výjimku. Dřevo tam leželo nějakou dobu mezi hroby. Ty jsou ohozené pilinami, nikde nikdo. Prostě to pokáceli a šli pryč,“ postěžovala si například v dubnu Karolína Hrbková.

Podle údajů odboru na hřbitově v Růžodole bylo vykáceno 21 lip a 2 javory. Do listopadu by je měly nahradit nové stromy ve stejném počtu. Podobný průběh by měl následovat na všech hřbitovech, kde se kácelo. Jedinou výjimkou je ruprechtický hřbitov, kde se náhradní výsadba neplánuje z důvodu „velkého zájmu o hrobová místa“, pro které je v areálu nedostatek volných míst.

Podle Dity Landové z inciativy Rodiče za klima ale nemusí být nová výsadba adekvátní náhradou. „Na městě přistupují k péči o zeleň technokraticky. Dělají si reklamu na tom, že místo jednoho pokáceného stromu zasadí jeden nový v rámci náhradní výsadby. Nikde přitom není jasné, že se strom ujme. Navíc je obecně známé, že stromy z náhradní výsadby ty vzrostlé nahradí až za mnoho let a jejich přínosy jsou ve srovnání se vzrostlými stromy mnohonásobně nižší,“ vysvětlila Dita Landová.