Dominanta Ještědu tak nahradila horskou chatu, která ve čtvrtek 31. ledna 1963 při neopatrném rozmrazování zamrzlého potrubí vyhořela. Ihned po nešťastné události se rozhodli liberečtí architekti vyhlásit soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s restaurací.

Z úspěchu se radoval architekt Karel Hubáček, který oslnil porotu svým návrhem, kdy jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby. Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen 30. července 1966 a samotná stavba trvala dlouhých deset let. Vyznačovala se tím, že bylo během ní použito v té době zcela nových technologií i materiálů. Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta.
Ještěd přitahuje i pozornost majitelů dronů, kteří jej využívají k filmování. Příkladem může být FilmovaniDronem.cz.
Ptačí pohled na vysílač s hotelem na Ještědu
V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána veřejnosti. Stavba je zajímavá nejen pro svůj tvar, který dodal vrcholu zcela novou, dokonale proporčně vyváženou siluetu, ale i pro své ojedinělé konstrukční řešení. Budova má tvar rotačního hyperboloidu, který byl zvolen i s ohledem na extrémní povětrností podmínky. Od paty až po vrchol anténního nástavce měří 94 metrů. Hlavní nosnou konstrukci tvoří železobetonové jádro skládající se ze dvou do sebe zasunutých soustředných válců, pevně zakotvených v mohutné základové desce, která je uložená na křemencovém podloží.
Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit společnost Ještěd spol. s r.o. V roce 2000 objekt koupily České radiokomunikace.
Novoroční výstup na Ještěd v roce 2023
V roce 1998 byl horský hotel a vysílač na Ještědu zapsán do seznamu kulturních památek, čímž došlo k zajištění trvalé ochrany této architektonicky významné stavby. V roce 2004 obdrželo Ministerstvo kultury návrh na zapsání mezi národní kulturní památky, k čemuž oficiálně došlo 1. ledna 2006. Současným majitelem jsou České radiokomunikace, v minulosti probíhala jednání o možném odkoupení Libereckým krajem, k čemuž nakonec nedošlo.
V roce 2011 byl za 15 milionů korun vyměněn silně poškozený plášť budovy a o rok později se podařilo podepsat nájemní smlouvu se společností Ještěd, která se zavázala k aktivní správě nemovitosti a a jejím dílčím opravám. Vzniklo sdružení Ještěd 73, jehož cílem se stalo uskutečnění potřebné rekonstrukce Ještědu a navrácení mu původního vzhledu. Obnovy interiéru se dočkal restaurační salonek, v letech 2015 až 2016 se podařilo vrátit původní podobu dvěma hotelovým pokojům.

Ještěd je zapsaný na takzvaném indikativním Seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o čekací listinu památek a dalších unikátních historických či krajinných celků, které se o tento status ucházejí. Plánované rekonstrukce ponese hrádecký rukopis, první místo v architektonické soutěži na obnovu horského hotelu a televizního vysílače Ještěd totiž obsadil rodinný architektonický ateliér ARN STUDIO.
Pád lanovky na Ještědu
31. října 2021 se na Ještědu zřítila kabina lanovky. Při pádu zemřel průvodčí, další lidé z druhé kabiny vyvázli bez zranění.
Významnému výročí vzdává hold i aktuální výstava v Severočeském muzeu v Liberci. V celonárodní anketě prohlášená stavba století si v minulosti vysloužila už jednu výstavu, ale 50. výročí otevření horského hotelu Ještěd architekta Karla Hubáčka je výzvou uchopit tuto významnou architekturu novým způsobem. Realizaci dnes slavné stavby předcházela architektonická soutěž významných soudobých architektů. Ve finálním kole se jich sešlo deset a každý představil porotě svůj model nového hotelu a vysílače. Celou soutěž spolu s kritickými ohlasy veřejnosti i odborníků na vybraný Hubáčkův projekt právě výstava Ještěd 50 reflektuje. Ukazuje tak dobovou diskuzi a pohled na architektonické zadání, nesamozřejmost výsledku, peripetie kolem stavby a dobová východiska k celému projektu. Jádrem výstavy je deset nově realizovaných modelů z rukou zkušených modelářů, které návštěvníkům přibližují pestrost tehdejších přístupů k architektuře. Modely doplňují vzácné dobové fotografie, které veřejnost neměla možnost dosud spatřit.

Ještěd hostí pravidelně každý rok několik tradičních akcí jako například novoroční výstup na libereckou dominantu či vynášení sudů piva. Zahrál si i ve filmech. Stal se ústředním místem natáčení filmu Grandhotel, pozorní diváci ho mohli spatřit i v seriálu My všichni školou povinní.