Nejde samozřejmě o originály, ale velmi vzácné faksimile, tedy umělecké kopie. K nerozeznání shodná díla z období byzantské říše, raného středověku, gotiky i renesance. „Výstava zahrnuje ukázku církevní i světské tvorby od 4. do 16. století," shrnul arciděkan čili nejvyšší správce církve římskokatolické v Liberci, Radek Jurnečka. Ten se také zasloužil o to, že unikátní výstava se v Liberci uskutečnila.

„Viděl jsem ji v kostele v Liticích u Plzně a řekl jsem, si že by si ji Liberec také zasloužil," prozradil duchovní. Jednání s rakouským nakladatelstvím trvala téměř rok. Výstavu situoval do nádherně zdobeného barokního kostela Nalezení sv. Kříže. „Už proto, že se tu nachází vzácná Kopschova knihovna, patrně nejstarší v regionu," upozornil na dílo svého předchůdce.

Kniha za tři vesnice

Na unikátní výstavě naleznete například knihu v podobě svitku s vyobrazením Starého zákona, modlitební knížku císaře Karla V. nebo nejmenší ručně vázaný žaltář se 150 žalmy, který udržíte mezi dvěma prsty. Největším a také nejdražším exponátem je osmisvazková bible, která patřila českému králi Václavu IV., jejíž originál se nachází v Rakousku. Tam se dostala jako věno jedné z královských dcer, provdané za Albrechta II. Byla psaná na pergamen a při její výrobě se spotřebovala kůže ze šesti set telat. Na její výrobě se pracovalo celých 14 let.

„Taková ručně vázaná, iluminovaná kniha měla hodnotu i tří vesnic," upozornil kurátor výstavy Jan Kocisek z rakouského nakladatelství Adeva, které je nejstarším vydavatelstvím faksimilí na světě. V rakouském Gratzu vydává knihy v limitovaných edicích nepřetržitě od roku 1949. Podle originálů, které vlastní přední světová muzea v Londýně, Paříži či New Yorku. A samozřejmě domovském Rakousku. Do Čech nyní poputuje třeba faksimile životopisu svatého Václava, který v 16. století daroval mistr Matyáš z Křivoklátu arcivévodovi Ferdinandu Tyrolskému.

Faksimile knih žádají především muzea, která se obávají o vzácné originály. „Například v Rakousku se vystavovala vzácná modlitební knížka psaná na černém pergamenu. Ten se ale působením světla a vzduchu začal rozpadat," popsal rakouský odborník. „Faksimile především chrání vzácné a nenahraditelné originály," dodal. Zájem o ně jeví ale i sběratelé. Knihy se totiž vydávají v limitovaných edicích. Výtisky jsou číslované. Tomu odpovídá i cena. Třeba faksimile bible sv. Václava vyjde na tři čtvrtě milionu korun. Podle historika Petra Kováče se prý jedná o takové Rolls-Royce mezi knihami.

Cena odpovídá

Cena odpovídá náročnosti výroby. „Knihy se vážou ručně, a navlas přesně podle originálu se i ořezávají," upřesnil nakladatel a upozornil, že jsou zřejmě jediným vydavatelstvím, které zaměstnává vazače knih. To je ale až závěrečná tečka.

Předchází ji nejprve dlouhá jednání o licenci. Teprve pak následuje technická část. „Kniha se na speciálním přístroji oskenuje s pomocí studeného světla," vysvětlil nakladatel. Pak se postupně dobarvuje. „Třeba zlato, kterým byly hlavně ve středověku knihy často zdobeny, skener nevezme," doplňuje. Proto se musí několikrát opakovat proces porovnávání barev, aby byly faksimile shodné do nejmenších detailů.

„Dokonce jsem pod lupou zkoumal rohy knih, kde se u originálů objevují miniaturní značky. A skutečně tam byly," s uznáním konstatuje arciděkan Jurnečka. Nejen to, mniši, kteří je opisovali, často nechali v knize i osobní poznámku, která vůbec nesouvisela s obsahem. Třeba vzkaz: „Odešel jsem pryč." „I to tam musí zůstat," ukazuje nakladatel Jan Kocisek .

Barvy, kterými se faksimile zdobí, jsou ale ryze současné. Třeba purpurová, která byla velmi často užívaná, se vyráběla z ulit šneků. „To bychom ale dnes byly s cenami úplně jinde," upozornil nakladatel. Než se faksimile vyrobí, trvá to zhruba dva roky.

Kromě vzácných rukopisů evropských vydává nakladatelství i faksimile mexických kodexů z předkolumbijských dob, staré indické rukopisy nebo vzácné arabské kaligrafie. Ty na liberecké výstavě sice neuvidíte, zato si můžete prohlédnout knihu s první oficiální podobiznou Přemysla Otakara I. a jeho manželky. Některé obsahují i 120 vyobrazení. Mezi nejkrásnější ve vystavené kolekci patří Byzantský purpurový evangeliář.

„Lidé nebyli vzdělaní, nemohli si přečíst Písmo svaté a obrázky jim proto nahrazovaly text. Stejně jako sochy či obrazy. Proto se výtvarnému umění také někdy říkalo bible chudých," vysvětlil arciděkan Jurnečka.

Unikátní výstavu můžete vidět pouze do 25. června. Pak se přestěhuje do Plzně. Tam už si ale vzácné tisky budou moci lidé prohlížet pouze ve vitrínách. Listovací výstava je unikátem pouze v Liberci.