Kliknutím zvětšíte„V mé dlouholeté praxi sociálního pracovníka jsem na tento problém narážela opakovaně. Rodina, která z nějakého důvodu přišla o bydlení, se musela rozdělit, otec od ní musel odejít, což zanechalo velké stopy, které se pak špatně napravovaly,“ uvedla Barbora Šolková z obecně prospěšné společnosti Návrat, která bude zařízení provozovat.
Rekonstrukce vily ve Věkově ulici vyšla na zhruba 17 milionů korun. „Je zde 22 lůžek, z toho deset jen pro ženy a 12 pro rodiny s dětmi. Jeden pokoj je zcela bezbariérový,“ řekla projektová manažerka Veronika Futóová z libereckého magistrátu.
Zařízení bude fungovat v non-stop režimu, každý nově příchozí absolvuje rozhovor se sociálním pracovníkem, který zjistí, zda má klient i jiné možnosti, či nikoli. „Pokud bude volná kapacita, nabídneme jim tuto službu. Je potřeba, aby si klient zajistil nějaké dokumenty, jako je potvrzení od lékaře, že nemá žádnou infekční chorobu. Je to ochrana ostatních obyvatel domu,“ popsala Barbora Šolková.
První zájemkyně o pobyt už zařízení eviduje. „Laická veřejnost se mylně domnívá, že azylový dům je určen pro azylanty, uprchlíky či bezdomovce. Tak to není,“ upozornila Futóová. Cílovou skupinou jsou totiž lidé, kteří se náhle ocitli v tíživé situaci a chtějí ji řešit.
„Hned od začátku budeme pracovat na tom, aby si klienti zajistili příjem pro sebe a své blízké a aby si hledali zaměstnání. Budeme síťovat lidi, kteří jsou kolem klienta angažovaní, v případě rodiny budeme komunikovat například s OSPODem, se školou, případně s lékařem,“ nastínila Šolková. Klientům v azylovém domě pracovníci zprostředkují i kontakty na další sociální služby.
Podle zákona by zde klient měl setrvat maximálně jeden rok. „Z mé zkušenosti je to až příliš, protože ten člověk jinak ztrácí kompetence, jako například snahu hledat si vlastní bydlení. Optimální jsou tři až šest měsíců,“ dodala Barbora Šolková.
Čtenář reportér
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
