Pro obrovské množství pracovních táborů vybereme jen ty největší. Nedaleko chrastavského nádraží stojí bývalá textilka Ignatze Klingera známá jako Totex. V roce 1942 se vrchní velitelství válečného námořnictva obrátilo na firmu Ignatz Klinger s požadavkem na odkup továrny, respektive její vyvlastnění. Noví nájemci byly firmy DIWAG a Spreewerk.

Barákové město

Severozápadně od továrny se v roce 1942 začalo se stavbou obrovského pracovního tábora. Nesl název „Barackenstadt Spree-Werk“, tedy barákové město Spree-Werk. Tvořilo ho sedm dvoupatrových, neobvykle dlouhých zděných budov.

V táboře mohlo být umístěno až 2000 pracovníků z východu, totálně nasazených či zajatců. Barackenstadt dodnes stojí, jen budovy dostaly nové zateplení.

Snad nejvíce pracovních táborů na počet obyvatel bylo v Hrádku nad Nisou, kde měly za války továrny firmy Spreewerk, AEG a další. Například Leitenbergerovu továrnu na hranicích Loučné a Hrádku získala také říšská firma Montan a společnost Spreewerk zde byla nájemcem. Podobný scénář se odehrál i u bývalé liberecké Tesly (Elektromechanik GmbH.) ve Stráži nad Nisou, kde z textilky vyrostl moderní závod. Válečná produkce v hrádecké továrně začala v roce 1940 výrobou hlavní, závěrů, lůžek, dvojnožek pro kulomety MG.34 a pistolí P-38.

13 táborů

V okolí továrny se nacházelo několik pracovních táborů. Přímo proti vrátnici byl areál označený jako „Lager 1“. Tvořilo ho šest baráků, z nichž dva byly obytné. Vedlejší tábor „10“ složený ze dvou „protektorátních“ baráků byl na severozápadní straně továrny. Původně sloužil učedníkům a mistrům továrny. Tyto budovy byly velmi dobře vybaveny.

Ke konci války zde byli ubytováni totálně nasazení a později i němečtí zaměstnanci vybombardovaného závodu ve Spandau. Další ubytovací prostory byly v bývalém hostinci Zum Bergknappen. Tábory se číslovaly tak, jak vznikaly, a v Hrádku existoval i tábor s pořadovým číslem „13“.

Už to nestihli

Megalománie nacistického Německa dala v prvních letech války vzniknout i projektům táborů pro německé dělníky. U Chrastavy mělo vyrůst zcela nové táborové město pro firmu Getewent s kapacitou přes pět tisíc lidí!

Ivan Rous
Autor je dokumentátorem Severočeského muzea v Liberci a vedoucím unikátního výzkumu týkajícího se táborů na Liberecku.