Veterináře čeká boj s africkým morem prasat, nákaza se objevila na Frýdlantsku

Veterináři budou při boji s nákazou čerpat ze zkušeností z minulých let. Kolem místa nálezu nakaženého prasete bylo vymezeno takzvané pásmo infekce na ploše zhruba 200 kilometrů čtverečních. V této oblasti bude dočasně zakázán lov divokých prasat, dále dojde k omezení pohybu lidí v přírodě a bude probíhat intenzivní monitoring výskytu nákazy. „Všechna přijímaná opatření mají za cíl především zamezit dalšímu šíření nákazy v populaci prasat divokých a zabránit tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,“ sdělil ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán s tím, že v příhraničních oblastech na severu republiky bude také zrušena zóna intenzivního odlovu divočáků.

Opatření zasáhnou také chovatele prasat domácích v oblasti a provozovatele jatek či zvěřinových závodů. Chovatelé nesmí krmit prasata obilovinami sklizenými v pásmu infekce s výjimkou obilovin zkrmovaných chovaným prasatům s prodlevou 42 dnů od jejich sklizně. „Velmi oceňuji přístup Státní veterinární správy. Jakmile bylo potvrzeno nové ohnisko afrického moru prasat, veterináři ihned věděli, co mají dělat. Okamžitě přijali opatření, která minimalizují další šíření nákazy v populaci prasat divokých a zabrání tomu, aby se nákaza dostala do chovů prasat domácích,“ zdůraznil náměstek ministra zemědělství Petr Jílek.

Starostové z okolních obcí čekají na přesné instrukce, v pondělí 5. prosince se kvůli tomu sejde Ústřední nákazová komise. „Čekal jsem, že přijde alespoň oznámení z oficiálních míst. Jestli někdo řekne, že máme zavřít hory z naší strany, tak bych potřeboval deset kilometrů červenobílých pásek. Doufám, že veterinární správa vydá oficiální stanovisko, které bude někdo tlumočit veřejnosti, aby to nebylo zase na nás,“ řekl hejnický starosta Jaroslav Demčák.

Odstřely nezabírají

Podle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala se stavy divokých prasat v posledních letech nedaří příliš regulovat. Zvíře bývá nakažlivé den až dva předtím, než se projeví příznaky. Vir se přenáší přímým kontaktem s nakaženým zvířetem i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat, jako jsou tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje nebo zbytky lovu. K přenosu nákazy může dojít také kontaminovanými předměty a krmivem.

„Chov prasat a drůbeže patří k nejohroženějším oborům zemědělské prvovýroby v Česku. Chovatelé se potýkají s vysokými náklady, které se nedaří promítat do prodejních cen,“ podotkl Doležal. Vrásky jim dělá i plánované snížení národních dotačních podpor z letošních 5 miliard korun na 2,7 miliard v příštím roce a nová pravidla v rámci nadcházející Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Do České republiky se vrátil africký mor prasat, potvrdil se na Frýdlantsku

Od poloviny září loňského roku začaly být pozitivní kusy nacházeny v Německu i za dálnicí A4. Zvěř tak překonala bariéru v podobě silnice a plotů, a tím se otevřel prostor pro zavlečení nákazy na území Libereckého kraje. „V našem regionu je řada rizikových míst, odkud by k nám nakažená prasata mohla migrovat. Jde o oblasti v Jizerských horách, na Frýdlantsku a migrační trasa zvěře míří i na Hrádek nad Nisou,“ informoval ředitel Krajské veterinární správy Roman Šebesta.

Kraj se proto připravoval na případné zavlečení nákazy, loni v říjnu zasedla Krajská nákazová komise. Odbor dopravy krajského úřadu také ve spolupráci se správci cest a silnic pracoval na mapě s vyznačením míst, kudy by se prasata mohla dostat do České republiky. „Projednávali jsme též otázky vyčlenění finančních zdrojů krajského úřadu v případě mimořádných opatření, vytipování sběrných míst uhynulé zvěře či instalaci bariér, jakými jsou pachové ohradníky a mechanické zábrany, na koridory, kudy by zvěř procházela,“ řekl tehdy krajský radní pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř stoprocentní úmrtností. Onemocnění se projevuje horečkou až 42 stupňů Celsia, která může podle průběhu trvat i několik dnů. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. „V České republice byl potvrzen historicky první výskyt afrického moru prasat v roce 2017 ve Zlínském kraji. Poslední pozitivní případy nákazy byly zaznamenány před čtyřmi lety u uloveného prasete divokého a u nalezeného uhynulého prasete divokého,“ dodal Vorlíček.