Sbírka je největší preventivní akcí v České republice, která seznamuje s možnostmi nádorové prevence. Podle přednosty Onkologického centra Krajské nemocnice v Liberci Jiřího Bartoše je to jedna z cest, jak porušit tabu, jímž je rakovina v Česku stále zahalena. „Nemá cenu strkat hlavu do písku. Včasným vyšetřením se dá v mnohých případech nemoc úspěšně léčit," upozorňuje lékař. Dvojnásob to platí u rakoviny tlustého střeva, na kterou je letošní kampaň zaměřena.

Sbírka běží stáleNa sbírkový účet 65 000 65 / 0300 je možné přispívat už od 1. 4. do 31. 12. 2013. Projekty Ligy proti rakovině můžete podpořit také formou dárcovské SMS ve tvaru DMS KVET na číslo 87 777. Celoročně můžete podpořit kampaň i příspěvkem na běžný účet 8888 88 8888/0300.

Tou u nás podle statistik trpí každý dvacátý člověk. Každý rok podle statistik onemocní touto formou nádoru 8000 tisíc lidí a 5000 na ni ročně zemře. Tragické na tom je, že často zcela zbytečně.

Prevence, prevence, prevence

„Pokud se onemocnění zachytí v prvním stádiu, kdy rakovinné buňky zasáhnou pouze sliznici, je naděje na vyléčení téměř stoprocentní. Podle odhadu to rozhodně nejde pod devadesát procent," potvrdil MUDr. Libor Hanuš z onkologické poradny v Jablonci nad Nisou. „Pacient většinou podstoupí pouze chirurgický zákrok a nemusí absolvovat chemoterapii," vysvětlil.

Naprosto nezbytné podle něj ale je, aby lidé chodili na test v pravidelných intervalech. Není nepříjemný a navíc ho hradí pojišťovna. „Pokud jde pacient na vyšetření poprvé v pětašedesáti a pak později než za dva roky, je to málo," zdůraznil lékař.

Podle obou lékařů je proto nezbytné opakovaně přesvědčovat lidi, aby s vyšetřením zbytečně neotáleli.

S osvětou by měla pomoci právě kampaň Ligy proti rakovině, která se v první řadě zaměřuje na nádorovou prevenci. Dalším z cílů je zlepšení kvality života nádorově nemocných a podpora vědy a výzkumu, případně nákup zařízení pro onkologická pracoviště.

S kampaní pomáhají dobrovolníci. Skauti a studenti. Ale i lidé, kteří nemocí sami prošli. Jednou z nich jsou i dvě ženy ze sdružení Arcus v Liberci Marie Plischková a Květa Kostková. Obě vědí, o čem je řeč. Samy těžkou nemoc před lety prodělaly. A vyléčily se. Přišly totiž včas. Proto je podle nich tak zásadní o prevenci stále mluvit. „Lidé se pomalu bojí slovo rakovina vyslovit a přitom každý třetí Čech omarodí a každý čtvrtý z nich umře. Říkáme to pořád a bavit se o tom opravdu nebojíme."

Loni se v květinové sbírce vybralo přes 14 milionů korun. „Kolem 300 tisíc korun to bylo v samotném Liberci," upřesňuje Marie Plischková.

Část prostředků se do kraje vrátí. Například ve formě příspěvků na rekondiční pobyty a další činnost, kterou sdružení onkologických pacientů Arcus pro svých 130 členů pořádá. „Většinou jde o starobní nebo invalidní důchodce, ti by si celý obnos zaplatit nemohli," zdůrazňují ženy, které se činnosti v této organizaci věnují zcela dobrovolně. Stejně jako desítky studentů, kteří se zítra objeví v ulicích.

Bojujte proti nádoru střevaČesko vede ve výskytu nádorů tlustého střeva. Onemocnění se vyvine u každého dvacátého člověka. Takovou četnost výskytu a úmrtnost na nádory tlustého střeva a konečníku nemá žádná jiná země.

PAPÍRKOVÝ TEST 90% nádorů tlustého střeva a konečníku vzniká z výrůstků na sliznici polypů, které je potřeba odhalit a odstranit. Polypy tlustého střeva ztrácejí červené krvinky, které se dají zjistit ve stolici pomocí jednoduché zkoušky, tzv. haemocult testu, který hradí pojišťovny a poradí vám s ním každý praktický lékař. Pokud se přítomnost krvinek neprokáže, opakuje se test zhruba jednou za rok nejpozději ve dvouletých intervalech. Podle lékařů se tento postup volí spíše u osob s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Polypy totiž nemusí v době, kdy je test prováděn, krvinky ztrácet. Pak je možné hovořit o falešně negativním testu.

KOLONOSKOPIE V případě pozitivního výsledku, následuje kolonoskopické vyšetření. Při něm lékař zavede konečníkem do tlustého střeva tenkou ohebnou hadičku kolonoskop. Pomocí této metody může odborník odhalit polypy, které ještě v průběhu vyšetření bezbolestně odstraní. Pokud se žádný polyp ve střevě nenajde, opakuje se kolonoskopie za 10 let.

Kolonoskopické vyšetření tlustého střeva je mnohem citlivější metoda a u osob s vyšším rizikem, například tam, kde je genetická zátěž, by měla být upřednostněna.
Zdroj: www.mojeambulance.cz>

Překonala rakovinu. Teď pomáhá druhým

V ulicích si dnes můžete zakoupit kvítek měsíčku lékařského se zelenou stužkou a podpořit tím boj s rakovinou.

Lidé v kraji si v tyto dny jistě vzpomenou na ženu, která se jen tak nevzdala a do poslední chvíle svého života se snažila žít s úsměvem a rozdávat radost. Dana Obermajerová, rodačka z Hrádku nad Nisou, přemohla několik rakovinových nádorů, nemoc ji zdeformovala obličej na jedno oko neviděla, i tak se nedala a našla v sobě sílu pomáhat. Sbírala hračky pro děti v Motole a stala se „matkou" dětí z frýdlantského domova.

„Vždycky všem strašně moc děkovala a říkala, že jsou andělé. Když přestala psát, věděla jsem, že už je na tom opravdu špatně," řekla pohnutým hlasem Vlasta Knirschová a dodala, že každý člověk by si měl něco z poslání paní Dany Obermajerové vzít.

Na svůj nápad, jak zpříjemnit pobyt v nemocnici malým dětem, přišla Dana Obermajerová po jedné své operaci. „Zeptala jsem se sestřiček, jestli můžu uklidit skřínky s hračkami a knížkami, že jinak se zblázním. Dělalo mi to radost a výsledek? Najednou jsem zjistila, že tam nemají žádné hračky, prostě skoro nic.

Tehdy mě napadlo, jestli by někdo nemohl postrádat aspoň jednu hračku. Napsala jsem na facebook a úspěch byl na světě," popsala na webu poslipribeh.cz Dana Obermajerová a pokračovala: „Přijely za mnou holky a přivezly hračky, pastelky, knížky a já si říkám, proč to nezkusit a neoslovit ty lidi ještě jednou."

Po další výzvě jich měla paní Dana plný obývák.

Na podzim loňského roku se paní Dana seznámila s Vlastou Knirschovou z Liberce. Okamžitě si padly do oka a začaly spolupracovat.

„Danuška si u mě na internetovém bazárku objednala tričko a dlouho si ho nevyzvedávala. Pak mi psala, že jede do Liberce na převaz, a že za mnou přijde hrozně ošklivá ženská. Měla zdeformovaný obličej. Nakonec ona sama nedorazila a poslala za sebe kamarádku. Nevím, co mě to napadlo, ale k tričku jsem přidala jen tak i žlutý tulipán," popsala Knirschová s tím, že se zrovna trefila. Paní Dana žluté tulipány milovala. Poté si začaly psát.

„Hodně jsme si spolu písmenkovaly, klidně i ve tři ráno. Její pravou rukou byla Pavla Bláhová, ta jí pomáhala úplně se vším. Já jsem pouze sebrala nějaké oblečení z krámku a přivezla hračky, co ke mně zákaznici přinesli," dodala Knirschová.

Paní Obermajerová i přes svou nemoc překypovala energií a dobrou náladou. „Vždycky hrozně pospíchala, chtěla toho stihnout, co nejvíce. Navíc byla takovou rebelkou. Měla třeba vlasy obarvené pěti barvami. Ráda šokovala a strhávala na sebe pozornost. Milovala módu. Dětem z Frýdlantu sehnala třeba luxusní plesové šaty, kadeřníka a podobně. Byla prostě živel," konstatovala Knirschová. Dana Obermajerová přednedávnem bohužel své nemoci podlehla. Poslední rozloučení se konalo v úterý. Pohřeb vlastně nebyl smutný.

„Ona si to tak přála. Danuška měla velká prsa a ráda nosila výstřihy. Všechny ženské jsme si proto vzaly na obřad také výstřih. Věřím v to, že na tom pohřbu sama Danuška byla, protože například během obřadu spadla její fotka, blikala světla a blbnul mikrofon. To byla prostě ona," dodala Knirschová.

Dana Obermajerová sama děti neměla. Do Dětského domova ve Frýdlantě jezdila několikrát do roka. „Vždycky, když přijela, tak s dárečky. Ty děti ji milovaly. Pozvaly ji i na předávání maturitních vysvědčení. Ona sama tvrdila, že jí děti prostě nabíjí energií," řekla ředitelka domova Šárka Blechová.