Třicetiletý muž z Liberecka si ukládá své „poklady" do velké šatní skříně. I přesto, že se jedná o zbytečné harampádí, má ho v rámci možností vzorně vyrovnané. Policím dominují krabice s nápisem Smeťák 1 až 4. V těch člověk narazí například na staré videokazety, mušle nebo plácačky na mouchy.

„Co kdyby se mi to ještě někdy hodilo. Hrozně nerad něco vyhazuji," tvrdí mladý muž, který nevěří, že by se jeho vášeň měla rozrůst do obludných rozměrů jako tomu bývá hlavně u starších lidí. On prý v hromadě odpadků rozházených po celém bytě neskončí.

KŘEČKOVÁNÍ. Fotografie znázorňují dva případy. Mladý muž z Liberecka zatím plní jen velkou skříň „nepostradatelnými věcmi“. Stařenku už odpadky v jejím bytě zavalily.

„Moje dcera hromadí od dětství všechny stvrzenky, sešity, hračky, ale i oblečení. Až mě to děsí," svěřila se i čtyřicetiletá Jana z Liberce, matka dvacetileté vysokoškolačky. „Na druhou stranu to má své výhody, když potřebujeme reklamovat třeba boty, víme, že účtenka je v evidenci," bere to z té lepší stránky.

Diogenův syndrom

Nutkavé chování shromažďovat nepotřebné věci (Diogenův syndrom, křečkování)) zanedbatelné hodnoty se podle psychologů objevuje u lidí, kteří jsou osobnostně zvláštní. „Bývají to podivíni, samotáři. Většinou se jedná o lidi vyššího věku. S nikým o tom nemluví. Závislost na té činnosti je tak silná, že si nemohou pomoci. Hasiči nebo policisté je někdy najdou zavalené v odpadcích, které v jejich bytech zaujímají místo od podlahy až ke stropu," řekl Deníku klinický psycholog z Liberce Petr Moos.

V ohrožení života

Nejeden podivín na Diogenův syndrom doplatil vlastním životem. Loni zemřel ve Vratislavicích nad Nisou muž středního věku. Byt měl vyskládaný nepořádkem, který se vznítil, začalo hořet.

„Byt byl zavřený a jeho obyvatel nereagoval. Naštěstí bylo možné vniknout do tohoto bytu prostřednictvím balkónu a automobilového žebříku," uvedla tehdy mluvčí hasičů Zdenka Štrauchová. „Uvnitř hasiči našli množství hořícího odpadu. V rohu místnosti ležel muž. I přes okamžitou resuscitaci musel přivolaný lékař konstatovat pouze jeho smrt," dodala.

Kromě věcí sbírají lidé posedlí křečkováním také zbytky jídla. „Hlavně v panelácích je to pak velký problém. Po domě se line strašný zápach, sousedé jsou zoufalí, ale většinou se nedá nic dělat. Takoví jedinci totiž odmítají léčbu obsedantně kompulzivní poruchy," uvedl Moos.

Léčba je téměř nemožná

Podle něj člověk s Diogenovým syndromem nemá náhled, že je něco špatně. „V momentě, kdy si na něj sousedé stěžují, tak dotyčný přejde do agrese, brání svůj majetek," dodal Moos.

Sběratel není křeček

V očích veřejnosti se jako duševně nemocní lidé jeví někdy i sběratelé. Také bývají zavaleni předměty. Ovšem v těchto případech se o křečkování nejedná. „Sběratel se soustředí na určité téma, shromažďuje například známky nebo vlajky. Křečkování musíme rovněž odlišovat od kleptomanie, což je chorobná a nezadržitelná touha po odcizování věcí," uzavřel psycholog.