Poučí vás o tom výstava, která mapuje příběhy několika známých sídlišť. Připravilo ji pražské Uměleckoprůmyslové muzeum a už jen do 19. září potrvá na Soukenném náměstí v Liberci.

BYDLÍ NÁS TAM TŘETINA

Podle posledního sčítání lidu žije v panelových domech 31 procent obyvatel Libereckého kraje. Je to kolem 130 tisíc lidí. Někteří si takové bydlení chválí, pro někoho je to nutnost volby. Jsou sídliště více i méně vydařená. Jak účelové, přitom kulturní a estetické bydlení mohou nabízet, ukazují stavby, právě kterých si zmíněná výstava všímá. Jde například o komplex domů ve Franklinově ulici, se stromy, sochami a dvojicí výtahů oddělených chodbou nebo známý Wolkerák. Ten patří podle odborníků k naprostým unikátům.

CENTRUM na Králově Háji.
Králův Háj: Jedno z nejzdařilejších sídlišť v Česku

ZLATÁ ŠEDESÁTÁ

Terasa na střeše, kovové schodiště ve tvaru šneka (i když tento architektonický experiment z duše nenávidí ti, co se po točitých schodech museli stěhovat) a kompletní zázemí, školkou počínaje, kinem, restaurací a prádelnou konče. To bylo nejstarší panelové sídliště v Liberci na Králově Háji. Navazovalo na první činžáky, které nad Textilanou začalo pro své zaměstnance koncem 50. let stavět stejnojmenné bytové družstvo. A na ještě starší „německé“ domy, které se dokončily v posledním roce 2. světové války a jejichž prvními obyvateli byli paradoxně Češi.

KRÁLÁK PODLE PERRETOVA ŽÁKA

Autorem koncepce sídliště je architekt Svatopluk Technik, žák proslulého Augusta Perreta. „Koncem šedesátých let byl velký nedostatek bytů, a tak stranické orgány povolily něco do té doby naprosto nevídaného. Dalo architektům volné ruce a povolilo využití nových technologií i materiálů,“ zasvěcuje autorka výstavy Eva Novotná. Architekti tak mohli právě na Králově Háji uplatnit trendy, kterými čeští architekti oslnili návštěvníky světové výstavy EXPO 58.

NOVÉ PANELOVÉ DOMY si vyžádaly i nové technologie, jako je například izolace rovných střech. Zde při výstavbě sídliště Králův Háj, které patří mezi jedno z nejzdařilejších sídlišť u nás.
FOTO: Fenomén libereckých sídlišť ukazuje unikátní výstava

A v Liberci, na rozdíl od jiných měst mohli, jít díky osvícenému předsedovi KSČ Jiřímu Moulisovi, který nad architekty držel ochrannou ruku, ještě dál. „Tím, že už nešlo o anonymní typové, ale projekty s výrazným autorským rukopisem, výrazně posunulo estetiku staveb. Králův háj je sídliště, které nikde jinde v ČR nenajdete,“ doplňuje Novotná.
Nebylo to ale zadarmo, první panely se tehdy vyráběly v místě, kde je dnes školní hřiště. „Nebylo odkud je vozit,“ vzpomíná architekt Jiří Hubka, autor vůbec prvního věžáku se sluneční terasou na střeše.

Do podoby sídliště zasáhly kromě Svatopluka Technika i další osobnosti. Například Jaromír Vacek, autor známého „Wolkeráku“. Panelového domu, který díky své poloze i vnitřnímu uspořádání, patří dosudk nejlepším adresám v Liberci. „Vacek dobře znal skandinávskou architekturu, která pro něj bylo zdrojem inspirace,“ připomněl Jiří Hubka. Pro nedaleké terasové domy Vacek zase čerpal inspiraci ve Švýcarsku, kde také předčasně zemřel.

UMĚNÍ MEZI PANELY

Unikátní byla nejen občanská vybavenost, ale i výrazná estetika prvního sídliště, pro které sochy a plastiky tvořili znám i mladí umělci. „V projektech byla vyčleněna speciální částka na humanizaci sídlišť,“ vysvětlila Novotná to, nad čím by dnešní investoři jen kouleli očima.

Osvícená doba skončila bohužel normalizací. Svatopluk Technik se raději stáhl ke studentům průmyslovky a řada projektů zůstala už jen na papíře. Jako například jablonecké Mšeno, které měl původně tvořit vzdušný komplex tvořený terasovými a atriovými domky a věžáky. „Nebýt normalizace, i pražské jižní město dnes vypadalo úplně jinak,“ vzpomíná architekt Jiří Hubka a dodává, že na současné podobě sídlišť ze 70. a 80. let se podepsal i tlak na hustotu zástavby. „Zatímco po válce byl a povolená hustota obyvatel sídliště 250 lidí na hektar, v 70. letech už byla tendence 400 a více. Proto jsou dnes sídliště tak zahuštěná a nevejdou se tam ani auta, ani žádná zeleň,“ dodává architekt a jako příklad uvádí sídliště Rochlice.