K železniční nehodě, k níž došlo v sobotu po půlnoci na trase mezi Malou Skálou a Železným Brodem, museli o víkendu vyjíždět liberečtí hasiči. Vlak zde totiž narazil do padlého stromu, který na koleje vyvrátil několik dní trvající silný vítr. V tomto případě ale měli cestující štěstí na pozorného strojvůdce.

Ten stihl před nárazem svou lokomotivu dostatečně ubrzdit, a tak nedošlo ani ke zranění pasažérů, ani k hmotným škodám na soupravě. Jedinou komplikací se tak stalo dopravní zdržení, než speciálně nasazená jednotka Českých drah překážku rozřezala.

Větrný víkend však obyvatele libereckého regionu zaskočil i na řadě jiných míst. V Jablonci mu padlo za oběť pět stromů, v Semilech dokonce sedm a v České Lípě čtyři. Zde současně vichr notně ztěžoval hašení požáru lesní trávy. Nejsilněji však vítr útočil na samotné okolí Liberce. Řada místních obyvatel ho přijímala s obavami i v souvislosti s potencionální hrozbou tornád, jejichž náznaky se na území Česka projevily v důsledku klimatických změn podnebí v posledních letech.

„Opravdu jsem se obávala, že přijdeme o střechu našeho rodinného domku, která právě prochází rekonstrukcí. Když se do ní vítr několikrát opřel, ty zvuky opravdu nebyly moc příjemné. Navíc jsem zůstala doma jenom sama se synem, takže nevím, co bych dělala, kdyby vítr ještě zesílil a došlo třeba na nejhorší,“ svěřila se nám se svou zkušeností paní Dana Lamotná z Chrastavy.

Větrná bouře

Mnohým vítr zase zkomplikoval jejich víkendové plány. „Chtěli jsme vyrazit na kolečkové brusle, což se ale slušně řečeno ukázalo jako nevhodný nápad,“ glosuje studentka Štěpánka Vlková z libereckého Vesce. Oběma dávají za pravdu také meteorologové. Podle jejich názoru bylo počasí zrádné zejména silnými větrnými výkyvy. V jejich důsledku nebylo možné klasifikovat počasí jako větrnou bouři, což by by zavdalo důvod stanovit nějaký konkrétní stupeň nebezpečí. To ovšem neznamená, že by lidé za této situace nebyli vystaveni řadě rizik. „Definice síly větru se odvozuje podle průměrné rychlosti. Ta v libereckém kraji činila zhruba šest až deset, maximálně dvanáct metrů za sekundu, což představuje silný vítr,“ uvedl Štefan Handžák z Českého meteorologického ústavu.

Dále vysvětlil, že větrné poryvy ovšem skutečně dosáhly k síle téměř jednadvaceti až dvaadvaceti metrů za sekundu, což je zhruba kolem osmdesáti kilometrů za hodinu, a to už můžeme nepřímo klasifikovat jako projev bouře. „Protože ale tato rychlost nebyla naměřená v průměru, ale jen v nárazech, nebylo možné počasí klasifikovat nějakou konkrétní výstražnou informací,“ dodal. Jak současně doplnil, obavy lidí byly namístě, protože víkendové nápory větru už měly skutečně sílu někde způsobit i materiální škody menšího rozsahu.

Podle informací meteorologů stojí za dujícími živly tlaková níže nad Ruskem a Běloruskem a tlaková výše nad Severním mořem, jejichž střet vhání na území naší republiky chladnější vzduch od severozápadu. V podobné situaci jsou i sousedé v Německu, Polsku a na Slovensku. Od této chvíle však už má být situace o poznání lepší. „Počasí by se mělo jen vylepšovat. Čekáme, že proudění vzduchu a vítr počátkem týdne výrazně zeslábne,“ potvrzuje Štefan Handžák.