Testy připraví společnost Scio za půl milionu korun. Krajský úřad zřizovatel středních škol a gymnázií si od tohoto kroku slibuje lepší zmapování situace ve středním školství.

„Je potřeba si uvědomit, že známkování je objektivní pouze v rámci jedné konkrétní školy. Ze všech studií jednoznačně vyplývá, že žáci se shodnými znalostmi mají rozdílné známky až o dva stupně. Testováním projdou tedy i uchazeči, kteří dosahovali na základní škole výborného prospěchu. Díky testování tak bude všem žákům zajištěn rovný přístup ke vzdělání," obhajuje krok Alena Losová, radní pro oblast školství.

Zavedení povinných přijímaček ovšem budí rozporuplné reakce. Lidem vadí, že ve zkoušce není stanovena dolní laťka, kterou musí žáci překonat. Školy tak mohou přijmout i toho žáka, který v testu pohoří, a nemusí se výsledkem přijímaček vůbec řídit.

Přestože Liberecký kraj za přijímačkami stojí, uvědomuje si, že nějaká kritéria, kterými se školy budou řídit, stanovit brzy musí. Hejtman Martin Půta (SLK) připustil, že zatím jsou přijímačky jaksi „bezzubé".

„Je logické, že nějaké minimální požadavky na počet bodů nastavit musíme. Protože zatím se všechny školy chovají v rámci financování tak, že stojí o každého žáka, neboť za něj mají peníze. To by se ale musel změnit celý školský systém. Naše přijímačky jsou taková první vlaštovka," konstatoval hejtman.

Také školská radní Alena Losová přiznává, že nejprve bude třeba výsledky zkoušek zanalyzovat.

„Výsledky testování budeme mít k dispozici, samozřejmě si je pečlivě vyhodnotíme. Pokud by došlo k situaci, že ředitelé v honbě za vyšším počtem studentů přijímají i ty, co nesplnili studijní předpoklady, můžeme po předchozí diskuzi s řediteli škol přistoupit ke změně podmínek," sdělila Deníku.

Rovněž ředitel Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Liberci Josef Šorm zdůrazňuje, že některé školy mající problém s naplněním svých tříd nemusejí k výsledkům přijímaček moc přihlížet.

„U nás s tím problém nemáme, jsme škola, o kterou je zájem. Ale pak tu jsou i školy, kde musejí přijmout třeba žáky, kteří ještě v prváku nevědí, kolik je osm krát osm. A to nežertuji, tuto situaci jsem zažil. Asi bude záležet i na osobnosti učitele, jaký důraz na přijímačky bude klást," míní Šorm.

Příliš v to nevěří třeba Michael Vanov, starosta Chrastavy a zároveň zastupitel kraje a učitel na gymnáziu. Ten natvrdo říká, že bez vytvoření síta, kterým neprojdou všichni žáci, jsou plošné přijímačky na nic.

„Pokud by to mělo mít smysl, musela by být laťka nastavena tak, aby ji překročil mnohem nižší počet uchazečů než dnes. Takto se dostane každý všude, úroveň výuky na středních školách jde neustále dolů a na učební obory nikdo nejde," posteskl si.

Přijímačkám paradoxně nevěří ani Radek Cikl (ČSSD), někdejší radní pro školství, za jehož éry se vše připravovalo.

„Testovat školy i žáky má samozřejmě smysl jen tehdy, pokud se určí kritéria, co je úspěch a co není. Bez toho jde o krok zpátky," varoval Cikl. Jak podotkl, v jím připravené verzi plošných přijímaček hranice byly. Některé méně úspěšné školy prý ale lobbovaly za to, aby je kraj do finální podoby nepromítl.

Hranice úspěšnosti pro přijetí uchazeče ke studiu tedy pro letošní rok není stanovena. Alena Losová potvrdila, že Liberecký kraj dal pouze doporučení ředitelům středních škol stanovit podíl výsledků testů v rámci všech kritérií stanovených pro daná kola přijímacího řízení minimálně na 70 % (přijímačky) ku 30 % (ostatní kritéria).

MINIROZHOVOR SE STŘEDOŠKOLSKÝM UČITELEM

Vlk se nažere a koza zůstane celá

Deník: Spatřujete jakožto učitel na gymnáziu a zároveň krajský zastupitel v jednotných přijímačkách nějaké výhody nebo nevýhody?

Michael Canov: Vzhledem k tomu, že nabídka o tolik převyšuje poptávku, je to dle mého názoru prakticky jedno. S výjimkou některých prestižních gymnázií se prakticky každý dostane kam chce. Jednotné přijímačky (v celé republice) by měly opravdu význam, kdyby byly vyhodnocovány externě a byla u nich nastavena laťka, při jejímž nepřeskočení by student nesměl být na daný typ školy přijat. Ale to je jen má utopická představa, která by navíc i při jejím přijetí byla obejita laťkou položenou příliš nízko jak dokázala komicky nízko položená laťka při státních maturitách. Obávám se, že nastavený trend maturita pro každého a vysoká škola jakbysmet je navzdory zákonitostem Gaussovy křivky nezvratitelný.

Deník: Takže si myslíte, že školy si stejně v rámci těch testů dají laťku dolů, aby neriskovaly, že nenaplní lavice žáky?

Michael Canov: No samozřejmě, o tom vůbec nepochybuji. Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Deník: Ale třeba v Pardubickém kraji nastavili „minimální počet bodů", kterého musí žák dosáhnout, aby nemohlo docházet k tomu, že ředitelé v honbě za vyšším počtem studentů přijmou i žáky, kteří nesplňují studijní předpoklady.

Michael Canov: Ale musí to být zadáno a vyhodnoceno externě. Pokud to dělají kantoři z dané školy, tak změkčí automaticky přidělování bodů. Přece nepřipraví sami sebe o práci.